Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Výročí vraždy Jána Kuciaka: Chaos jako příležitost. Jak se mafie dostala na Slovensko?

Protesty po smrti novináře Jána Kuciaka, únor 2018. Foto: Radovan Stoklasa, Reuters
Protesty po smrti novináře Jána Kuciaka, únor 2018. Foto: Radovan Stoklasa, Reuters

Ve změnách politického systému, které otřásly celou východní Evropou v roce 1989, spatřily jedny z nejmocnějších mafiánských rodin světa nečekanou příležitost. V tehdejším Československu to znamenalo nejen přístup k vysoce postaveným lidem, ale i spousty bezpečného prostoru pro realizaci i těch nejdivočejších snů.

Pozn. red.: Toto je první ze série textů k ročnímu výročí vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Jedny z prvních kriminálních syndikátů, které dorazily na Slovensko, byly z Balkánu. Jejich členové se vmísili mezi běžné Jugoslávce nebo Albánce, kteří na Slovensko přijížděli v rámci socialistické výměny pracovat nebo studovat.

Členové těchto skupin velmi rychle pochopili, že „soukromě podnikat“ se dá i v československé verzi komunismu. Postupně začali ovládat jedny z mála systémových kriminálních aktivit, které na Slovensku tou dobou existovaly: prostituci, hazard nebo ilegální směnu valut.

„Kvůli železné oponě jsme neměli přístup do databází. Neměli jsme přístup k tomu, že nějaká osoba byla například v Rakousku nebo Německu hledaná pro drogovou trestnou činnost. Na Slovensku se schovala pod jinou identitu. Takovou informaci jsme my neměli. Dokonce zde byli odsouzeni lidé na falešná jména a odseděli si na falešná jména tresty,“ vysvětluje Jozef Stieranka, profesor katedry kriminální policie a bývalý šéf finanční policie.

Poté co se Slovensko v roce 1993 osamostatnilo, už tyto syndikáty ve světě organizovaného zločinu hluboko zapustily kořeny. Revoluce z roku 1989 jim navíc pomohla expandovat i do oblasti drog. A to nejen Balkáncům, neboť na Slovensko později zamířili i další, včetně těch nejmocnějších mafií světa.

Popularita země pod Tatrami ve světě organizovaného zločinu nebyla dána jen tím, že slovenský právní systém absolutně nebyl na tento typ mezinárodního organizovaného zločinu připraven.

„Začínalo se úplně nanovo. Ty zaběhnuté systémy, ať už to byl bezpečnostní systém, kontrola organizovaného zločinu, se musely změnit a přizpůsobit novým podmínkám,“ popisuje porevoluční chaotickou situaci kriminolog Michal Marko.

Další důležitý předpoklad, jenž mafiím hrál do karet a pomohl jim uchytit se na Slovensku, představovaly kontakty a přátelství s vlivnými či vysoce postavenými osobami. A to včetně bývalého premiéra nebo soudce Nejvyššího soudu. Vznikla tak pouta mezi organizovaným zločinem a politikou, která je nesmírně těžké rozpojit.

Toto spojení může být i smrtící. Když Ján Kuciak spolu s OCCRPInvestigace.cz začal mapovat organizovaný zločin na Slovensku, zaměřil se kromě albánské mafie i na italskou ’Ndranghetu – jednu z nejmocnějších kriminálních skupin na světě. Hotový a zredigovaný text o tom, jak je ’Ndrangheta napojená na slovenský Úřad vlády, už ale nikdy neviděl. Spolu se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou byl 21. února 2018 u sebe doma zavražděn.

Svíčky u foto Martiny Kušnírové a Jána Kuciakav v Prešově. Foto: Jozef Kotulič, Wikimedia CC BY-SA 4.0

Z vraždy byli obviněni čtyři lidé. O tom, kdo si zločin objednal, se zatím jen spekuluje. I rok po vraždě proto klíčové otázky zůstávají stále stejné: Jak se stalo, že si mezinárodní mafie tak zamilovaly Slovensko? Jak hluboko sahají jejich chapadla do politiky, veřejného života a ekonomiky? Jak to ovlivní budoucnost?

A hlavně: Dostane se Jánovi, Martině a jejich rodinám někdy úplné spravedlnosti?

Slovákům ani muk

Když se Slovensko v roce 1993 oddělilo od České republiky, nebylo připravené řešit organizovaný zločin.

Většina policistů, prokurátorů nebo soudců nevěděla, jak vyšetřovat a stíhat tento typ mezinárodního zločinu. Některým vyšetřovatelům chyběla byť jen základní znalost globálních zločineckých skupin, které působily na jejich území. Další byli příliš zkorumpovaní na to, aby je to vůbec zajímalo.

Například v Itálii měla slovenská policie tak špatnou pověst, že s ní italští vyšetřovatelé odmítli sdílet citlivé informace. Báli se, aby neunikly přímo ke zločincům, které stíhali.


Text, který právě čtete, je výsledkem společného vyšetřování Českého centra pro investigativní žurnalistiku, slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK), italského Investigative Reporting Project Italy (IRPI) a Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Tento text si můžete číst díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Deník N jej publikuje v rámci svého partnerství s webem investigace.cz.

Jenže čas plynul a o dvě dekády později se situace o moc nezlepšila.

Vypovídá o tom zpráva amerického ministerstva zahraničí z roku 2015, která Slovensko označila za „zemi svého primárního zájmu“. Ministerská strategie pro kontrolu mezinárodní protidrogové politiky Slovensko popisuje jako zemi s „vysokým stupněm domácího i zahraničního organizovaného zločinu, pocházejícího především z východní a jihovýchodní Evropy“.

„Slovensko je tranzitní i cílovou zemí pro padělané a pašované zboží, kradené automobily, provádí se tam podvody s daní z přidané hodnoty, obchoduje s lidmi, zbraněmi a drogami. Organizovaný zločin se podílí i na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Slovensko

Vražda novináře Kuciaka

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější