Upravená verze dějin v Americe vítězí nad historickými fakty
Esej Jana Beneše: Současné Spojené státy zažívají novou vlnu tzv. „white backlash“, tedy silného odporu bělošské většiny proti údajně radikálním požadavkům Afroameričanů na změnu diskriminačního statu quo.
Americké základní a střední školy se v posledních měsících staly středobodem politických sporů, rozdmýchaných konzervativními aktivisty, novináři a politiky. Desítky jednání školních rad (school boards), jejichž členové jsou v USA volení, se v nejméně dvanácti státech zvrhly v agresivní hádky a potyčky, výhrůžky učitelům, ředitelům a členům rad.
Na některých místech dokonce musela zasahovat policie, a tak na konci září Národní asociace školních rad požádala FBI a federální ministerstva spravedlnosti, školství a vnitřní bezpečnosti o pomoc. V otevřeném dopise prezidentu Bidenovi asociace označila chování některých rodičů a účastníků jednání za „formu domácího terorismu a zločinů z nenávisti“. Ministr spravedlnosti Merrick Garland v reakci vyzval FBI a jednotlivé státní návladní, aby do konce října ve spolupráci s místními vládami, kmenovými předáky a bezpečnostními složkami připravily strategie pro boj s podobnými hrozbami.
Proč je americké – mimochodem silně decentralizované – školství nyní tak zpolitizované? Na jedné straně jde o reakci na povinnost žáků nosit respirátory v prostorách škol. Například samotní ministři spravedlnosti v Texasu, Oklahomě, Jižní Karolíně či na Floridě vedou slovní přestřelky a soudní spory se školními okrsky ohledně povinné ochrany horních cest dýchacích, čímž dodávají rodičům a aktivistům podporu v boji proti domnělému omezování svobody ze strany škol a federální vlády.
Mnohde však rozhořčení Američané brojí i proti tzv. kritické teorii rasy (critical race theory, CRT), akademickému směru zkoumajícímu roli práva a zákonů v ustavení a udržování (systémového) rasismu v USA. Teorie podle nich proniká do amerického školství a může za přehnaný prostor, jejž ve výuce dějepisu, občanské nauky či literatury dostávají temné a nepříjemné kapitoly amerických dějin jako otroctví či segregační zákony. Taková výuka údajně u bělošských dětí vyvolává pocit viny, bolest a zároveň indoktrinuje žáky k přesvědčení, že Spojené státy nebyly a nejsou veskrze demokratickou zemí a meritokracií.
Jinými slovy někteří rodiče, morálně i finančně podpoření konzervativními skupinami, politiky a médii, brojí proti výuce o rasismu v rámci historie společnosti Spojených států. A při boji za zachování statu quo neváhají použít násilí, vyhrožovat školám a učitelům, zakazovat výuku desítek knih a
