Deník N

Ochrana lidských práv i bezpečnost. Jak Česko definuje zájmy, jimž podle komunistů škodí Petříček

Ministr zahraničí Tomáš Petříček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ministr zahraničí Tomáš Petříček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Sousloví „národní zájmy“ se v poslední době stalo mezi politiky zaklínadlem, kterým se zaštiťují. Jejich zradu zároveň vyčítají oponentům. Přesná definice národních zájmů neexistuje. Pro politiky je proto bezpečné se za ně schovávat.

Až se bude premiér Andrej Babiš (ANO) koncem týdne chystat na schůzku s komunisty, kteří s ním chtějí mluvit kromě jiného o dalším angažmá ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) ve vládě, bude mít před očima větu z usnesení výkonného výboru, tedy špiček KSČM.

V něm stojí: „KSČM hodnotí dosavadní působení Tomáše Petříčka v čele resortu zahraničních věcí tak, že je jasně v rozporu s národními zájmy naší země a s naprostou ignorancí jejích historických zkušeností.“ Komunisté vyčítají šéfovi diplomacie například výrok, že Ukrajina bojuje „proti ruské agresi“, že se neohradil proti „uznání banderovců za válečné hrdiny“, nebo že vláda na Petříčkův návrh uznala Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely (celé prohlášení čtěte zde).

Na dotaz, o jakou definici národních zájmů se opírali, ale komunisté výslovnou odpověď nemají. „Chápu tím

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější