Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Úbytek váhy nejdřív sportovce vystřelí výkonnostně nahoru, jenže je to past. Jednou se dluhy musí splatit, říká sportovní lékař

„Estetické sporty, jako je třeba moderní gymnastika, jsou snad nejrizikovější,“ říká v souvislosti s úpravou váhy Jiří Dostal. Ilustrační foto: ČTK
„Estetické sporty, jako je třeba moderní gymnastika, jsou snad nejrizikovější,“ říká v souvislosti s úpravou váhy Jiří Dostal. Ilustrační foto: ČTK

Norský deník Dagbladet přišel s průzkumem, do kterého se zapojilo 300 nadaných dívek z vybraných norských sportovních středních škol. Měl zjistit, jestli mladé sportovkyně měly nebo mají narušené stravovací návyky. Zahrnoval více než sto dotazů a neměl ambici přímo odhalovat diagnózu poruchy příjmu potravy (PPP). Závěr byl ale velmi znepokojivý.

Hned 29 procent dotazovaných mladých sportovkyň totiž přiznalo narušené stravovací návyky, které mohou vést k problémům, jako je mentální anorexie nebo bulimie. Deník N proto oslovil Jiřího Dostala, hlavního lékaře Centra sportovní medicíny a Vysokoškolského sportovního centra ministerstva školství VICTORA, aby vysvětlil, jak je na tom z tohoto pohledu český vrcholový sport.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jaké sportovní disciplíny jsou nejrizikovější.
  • Proč vrcholoví sportovci manipulují s váhou.
  • Proč je důraz na výkonnost u mladých sportovců.
  • Proč dochází k poruchám příjmu potravy, když k tomu ze začátku sportovec nemusí mít žádné sklony.
  • Proč jsou ve větším riziku dospívající sportovkyně a proč dospívající sportovci o problémech nemluví.
  • O procesu návratu do vrcholového sportu po léčbě.

Ve vrcholovém sportu se váha řeší vzhledem k co možná nejlepší výkonnosti, že?

Problém má dvě strany mince. Musíme odlišit metodicky správnou a cílenou manipulaci s váhou a nesprávné používání váhy jako nástroje ke zvýšení výkonu. Jde o odlišení toho, kdy je manipulace s váhou přínosná pro výkon a zároveň je zdravá, a kdy jde o zjevně nesprávně použitý a někdy i zneužitý nástroj.

Ve sportovní přípravě existuje pyramida, která popisuje, ve které úrovni je možné vůbec začít uvažovat o použití váhy jako nástroje ke zvýšení výkonu, a kdy by to mělo být zcela metodicky zakázané. Jde o to, že před samotnou manipulací s váhou musí sportovec splnit důležité kroky a být jak sportovně, tak věkově a mentálně vyspělý. Až poté se může manipulovat s váhou, aby sportovec dosáhl nejlepšího výkonu. To, že existuje optimální váha vůči výkonu, to je prostě fakt. Ve vrcholovém sportu, kdy jde o přírůstky výkonu na úrovni jednotek procent, je to legitimní součástí strategie přípravy. Ale neznamená to, že každý, kdo je hubenější, bude automaticky lepší. Mnohdy je to přesně naopak a je třeba, aby sportovec svou váhu pro optimalizaci výkonu zvýšil.

Protože každý člověk má jiné predispozice?

Přesně tak. Jsou lidé, které do optimální váhy nedostanete. Nebo je do té váhy dostanete, ale zároveň člověka fyzicky i psychicky zničíte.

Měli jsme s kolegy v péči jednu mladou dívenku, velmi nadějnou sportovkyni v estetickém sportu. Protože jí začala puberta, změnilo se pod vlivem ženských pohlavních hormonů její tělesné složení a přibrala na váze tak, že to bylo příliš mnoho pro její sport. Přes úpornou snahu celého týmu i jí samotné nebyla schopná zhubnout do potřebné váhy.

Nastaly dvě možnosti. Buď bude jak ona, tak i trenéři akceptovat fakt, že to tak je, a bude dělat třeba jinou disciplínu s tím, že ji bude váha limitovat, protože je to pro ni přirozený stav. Nebo se vydá brutální, řekněme „východní“ cestou a v podstatě za cenu zdravotního a psychického poškození upraví váhu na potřebnou hodnotu. Rodiče byli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Sport

V tomto okamžiku nejčtenější