Notes: Napětí u hranic i v řešení pandemie
Všechna čísla, která jste viděli o účinností vakcín proti covidu-19, jsou nejspíše mylná, a zatímco klesá venkovní teplota, napětí na polsko-běloruské hranici, kde je nyní i naše reportérka Petra Procházková, prudce stoupá. Páteční dění a čtení shrnuje Eva Mošpanová.
Jen máloco tak dobře ilustruje myšlenku, že čas se točí v kruhu, jako střídání ročních období, návraty módních trendů a návraty plošných testování. O tom posledním píšou v textu Iva Bezděková a Eliška Hradilková Bártová, protože do škol se ve velkém opět vrací antigenní testy. Pokud ve vás tato myšlenka vyvolává pochybnosti o načasování i kvalitě zvolených testů, nejste sami. Dle oslovených odborníků se testovat mělo už dávno a antigenní testy moc spolehlivé nejsou. Stejně jako v mnoha jiných aspektech pandemie, i zde ale dle odborníků platí „lepší než nic“.
Spolu s testováním a další vlnou pandemie se se vší silou vracejí debaty o očkování. Předtím než se do nějaké pustíte, doporučuji text Petra Koubského s provokativním názvem „Viděli jste nějaký výpočet účinnosti vakcíny proti covidu? Skoro určitě byl mylný“. Podobně jako Petrovy další texty vám nedá žádné „kladivo“ na názorové protivníky, dostanete ale důkladně zpracovaný text, který vás přinutí zamyslet se nad tím, co považujete za samozřejmé.
Netradiční českou cestou k řešení pandemie, kdy velká část populace není očkována, nečelí ale zároveň ani větším omezením, se ve své analýze zabývá Iva Bezděková. A vyhlídky tohoto postupu nejsou dobré.
Rozběhnutou pandemií se bude muset vážně zabývat nová vláda. Ta už připravuje možné kroky v rámci svého AntiCovid týmu. Kdo má být jeho členem a jaká opatření zvažují, zjišťovala Markéta Boubínová.
Když už jsme u nové vlády, po dnešním ránu je jasné, že šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se novým ministrem pro legislativu nestane. Jak píšou Jan Tvrdoň a Prokop Vodrážka, důvodem má být přesvědčení Pirátů, že kumulovaní funkcí je nepřijatelné.
Byla by ale chyba podlehnout dojmu, že se děje pouze pandemie a nová česká vláda. Velké drama se odehrává na bělorusko-polských hranicích, kde se migranti toužící se dostat do Evropské unie používají jako pěšáci ve velké hře mezinárodní politiky.
Přímo od hranic napsala reportáž Petra Procházková. Že jde od strhující čtení, vás přesvědčí už jen začátek textu: „Byli tři. Dva muži a jedna žena. Žena plakala, jednoho z mužů odvážela sanitka, ona křičela: ‚Nerozdělujte nás, nerozdělujte nás!‘ až přehlušila i zvuk vrtulníku, který měl za úkol nahánět strach lidem, jako jsou oni.“
Aby se toho u hranic nedělo málo, vyslalo tam Rusko své výsadkáře na cvičení s běloruskou armádou. Krok označil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) za zbytečnou provokaci, píše Lukáš Prchal.
Pavel Havlíček se zabývá touto situací i jinak ve svém komentáři o tom, jak by nová česká vláda měla přistupovat k Rusku. „Český postoj vůči Rusku by se měl nově opírat o tři hlavní pilíře, které by měly být postaveny na důraznějším a sebevědomějším postoji vůči ruskému režimu, aktivnější a efektivnější spolupráci s ruskou společností a nevládním sektorem, ale také plnění domácích úkolů a posílení společenské odolnosti vůči negativním vlivům z Východu,“ píše analytik výzkumného centra AMO.
Otřesný případ z Francie, kdy dva útočníci zavraždili 85letou Mireille Knollovou kvůli tomu, že byla Židovka, ukončil tamní soud, když poslal jednoho z nich na doživotí a druhého na patnáct let do vězení. Proč paní Knollová zemřela, popisuje v textu Denisa Ballová.
Hezký a bezpečný víkend všem.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
