Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Meky si dokázal v socialistickém i kapitalistickém šoubyznysu zachovat svou tvář

Při natáčení nového alba v roce 1983 ve studiu Opus. Foto: Peter Procházka
Při natáčení nového alba v roce 1983 ve studiu Opus. Foto: Peter Procházka

Jen málokdy vidíte takovou absolutní shodu. Společenskou i na hudební scéně. Všichni ho měli rádi a uznávali ho. Protože jeho jste jednoduše museli mít rádi. A museli jste ho uznávat. Nikdy nedal vědomě někomu důvod k tomu, aby to bylo jinak. Text doprovázíme unikátními fotografiemi Žbirkova přítele a oficiálního fotografa kapely Limit Petera Procházky.

Meky Žbirka nečekaně zemřel a právě teď je potřeba opět jednou připomenout všechnu pestrost jeho hudby, jeho velkorysost, noblesu a velký smysl pro humor. On první, jako poloviční Angličan, by ocenil způsob, jakým to oznámila jeho manželka Katka: „Zprávy o mé smrti jsou PRAVDIVÉ. – To by řekl Meky, kdyby žil…“

Všichni ho znají jako zpěváka a skladatele, nikdo nepochybuje o tom, že uměl napsat hit, tu nadčasovou píseň, která žije a nachází si stále nové generace. Navíc měl dar psát písničky tak, že se neomrzely a nikdy nebyly pod čarou vkusového standardu. Víckrát dokázal, že mainstreamový pop může být i velké umění.

Ale Meky byl zároveň i velký posluchač. Žil

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější