Meky odešel nečekaně uprostřed sklizně své padesátileté hudební dráhy
Dnes zemřel zpěvák Miro Žbirka, ztělesněný důkaz, že hudební mainstream nemusí být nudný a trapný, a to ani za socialismu. Zemřel na zápal plic, tedy orgánu, díky němuž padesát let rozdával radost.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Je rok 1982 a já ve svých teenagerských letech nevěřícně zírám na televizní obrazovku. Sedí tam za klavírem introvertně působící mladý muž v saku a s kravatou a zamyšleně zpívá píseň Atlantída. Nepodobá se to ničemu, co jsem v tehdejší tuzemské (tedy i slovenské) popmusic znal. Melodií, textem, atmosférou. Okamžitě si jméno Miroslav Žbirka zařazuji k těm, které se vyplatí poslouchat.
https://youtu.be/3ZgImLY3o94
Tehdy měl již venku album se skupinou Modus, kde účinkovala také další mimořádná osobnost slovenské hudby Marika Gombitová. Vše tehdy jelo jako na horské dráze. V rozhovoru Miro vzpomíná, že s Modusem nacvičili pět písní a hned vyhráli beatový festival v Bratislavě. Následovalo okamžité angažmá a cesta na pódia ve Švýcarsku. Pak se kapelník Modusu rozhodl kapelu zeštíhlit a udělal zásadní chybu
