Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Přežil dvě klinické smrti a učil se znovu chodit. Popíračům covidu přeju, aby zažili alespoň desetinu toho co já, říká bankéř

Bankéř Pavel Závitkovský se v nemocnici potýkal s mimořádně těžkým průběhem covidu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Bankéř Pavel Závitkovský se v nemocnici potýkal s mimořádně těžkým průběhem covidu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Předseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky Pavel Závitkovský málem zemřel na covid-19. V rozhovoru s Deníkem N líčí, jaký měl průběh nemoci i to, s jakými pocity se po více než měsíci v umělém spánku vracel k životu.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak velkou šanci na přežití Pavel Závitkovský měl?
  • S jakými následky bojoval a proč mu dělalo problém udržet v ruce lžíci?
  • Co vzkazuje lidem, kteří pandemii bagatelizují?
  • Co si myslí o rektorovi Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi?
  • Jak přesvědčoval své přátele, aby se nechali očkovat?

Měl jste na jaře loňského roku velmi těžký průběh covidu-19. Jak se nyní cítíte?

Cítím se dobře. Řekl bych, že už mám vyhráno. Spoustu věcí vím ale jenom z vyprávění, protože jsem byl více než měsíc v umělém spánku.

Nevím o průběhu vaší nemoci nic. Jen jsem slyšela, že jste měl namále.

Měl jsem dvakrát klinickou smrt. Doktoři mi dávali šanci na přežití pět procent. Když dnes chodím do nemocnice na kontroly, dívají se na mě jako na zázrak. Musím říct, že Všeobecná fakultní nemocnice v Praze udělala maximum, jejich péče byla opravdu výborná. Staral se o mě kolektiv přednosty Bláhy a docenta Balíka. U těch jsem strávil nejvíce času.

Už jsem téměř v pořádku. Ale je to o vůli a nátuře, hodně velký vliv mělo, že jsem odjakživa sportoval. Měl jsem docela dobrý fyzický fond. Shodil jsem dvaadvacet kilo a byl jsem jen kost a kůže. Byl jsem na plicní ventilaci. Podívejte, tady mám díru v krku z tracheostomie. Po tom všem jsem se učil znovu si sednout, chodit, neměl jsem žádné svaly. Všechno mi odešlo.

Vy jste začal své vyprávění tím nejhorším. Kdy jste zjistil, že jste pozitivní?

Devátého března jsem se byl testovat, protože jsem měl příznak covidu-19. Moje partnerka je vrchní sestra, takže všechny tyto příznaky hlídá. Měl jsem průjem a shodou okolností u mě v bytě byli dva řemeslníci, kteří o den později do práce nepřišli. Volal jsem jim, co se děje, a oni mi řekli, že jim je špatně a přijdou až v pondělí.

V tu chvíli jsem neváhal a šel jsem na test. A byl jsem pozitivní. V pondělí jsem jim zavolal a oni se omluvili, že jsou oba také pozitivní. Takže jsem znal zdroj nákazy, nicméně ti dva za to nemohli. Já s nimi téměř nepřišel do styku. Ani ruku jsem jim nepodal, jen kolem mě toho dne prošli.

Je ale pravda, že jsem doma neměl respirátor, takže to byla moje chyba. Také jsem se mohl nakazit jen tím, že jsem se dotkl některého z míst, na které předtím sahali. To netuší ani doktoři.

Po pozitivním testu jsem byl dva dny doma, nebylo mi úplně dobře. Potom mi začala stoupat teplota a rychlá mě odvezla do benešovské nemocnice. Bylo to v době, kdy byl na nemocnice ten největší nápor. Lékaři mi řekli, že mám zatím saturaci dobrou, a poslali mě domů.

Kolik jste měl?

Kolem 90. To pro ně bylo dobré.

V té době byla hranice snesitelnosti posunuta dolů, jinak by se spousta pacientů do nemocnice nevešla.

Po dalších dvou dnech mi bylo pořád špatně, tak jsem jel znovu záchrankou, ale to už jsem jel do VFN. V tu chvíli už mi horečka stoupala a nic moc si už nepamatuju. Nevěděl jsem o sobě. Jen z vyprávění vím, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

TOP

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější