Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zavedeme průběžné testy a podle nich upravíme maturity a přijímačky, řekl při Debatě N kandidát na ministra školství

Debata N: O českém školství. (Adéla Karásková Skoupá, redaktorka Deníku N, Ondřej Lněnička, aktivní člen Učitelské platformy a ředitel ZŠ prof. Švejcara v Praze 12, Emílie Šulcová, místopředsedkyně České středoškolské unie, Petr Gazdík, poslanec a garant oblasti vzdělávání v hnutí Starostové a nezávislí, kandidát na ministra školství, Jiří Münich, datový analytik, ministerstvo školství). Foto: repro videostream debaty, Deník N
Debata N: O českém školství. (Adéla Karásková Skoupá, redaktorka Deníku N, Ondřej Lněnička, aktivní člen Učitelské platformy a ředitel ZŠ prof. Švejcara v Praze 12, Emílie Šulcová, místopředsedkyně České středoškolské unie, Petr Gazdík, poslanec a garant oblasti vzdělávání v hnutí Starostové a nezávislí, kandidát na ministra školství, Jiří Münich, datový analytik, ministerstvo školství). Foto: repro videostream debaty, Deník N

Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.

Místo jedné hlavní zkoušky – maturity – na konci nebo jednotných přijímacích testů na střední školu by mohlo v budoucnu děti čekat průběžné testování v „uzlových bodech“. A to na základních i středních školách. Má ukázat, jak jsou na tom žáci se znalostmi a dovednostmi. Podle výsledků by se pak upravila i podoba maturitních zkoušek a přijímacího řízení na střední školy.

Dvě koalice pěti uskupení, které spolu jednají o vládě, to napsaly do svého programového prohlášení. A v debatě Deníku N záměr potvrdil i místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Gazdík. Ten je zároveň aktuálně zřejmě nejpravděpodobnějším kandidátem na budoucího ministra školství. Změnu by chtěl zavést už v následujícím čtyřletém volebním období.

„Hlavní problémy přijímacích zkoušek nebo vzdělávání v Česku jsou dva – zaprvé extrémní nerovnosti ve vzdělání: méně nadané dítě vysokoškolsky vzdělaných rodičů má zjednodušeně mnohem větší šanci vystudovat vysokou školu než velmi nadané nebo inteligentní dítě z vyloučené lokality,“ popisoval v debatě Gazdík.

Za druhý základní problém označil motivaci: „To už jsme u přijímacích zkoušek. Touha být na škole, na kterou chci, vede k motivaci, ale když má o budoucnosti dítěte rozhodnout jeden nebo dva dny, kdy se přijímací zkoušky konají, není to za mě dobře.“

Podle jeho představy by děti na druhém stupni základní školy a na těch středních musely složit tři druhy testů – z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, případně z alternativní kombinace: společenskovědní základ, přírodovědný základ a cizí jazyk. „Která z kombinací to bude, už záleží na odborné diskusi,“ vysvětlil.

„Student nebo žák by měl možnost udělat si tyto testy ve

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější