Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Svobodná volba z možností, které neexistují

Společnost je vždycky tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Do množiny slabých článků se ale dostává čím dál více lidí, píše v komentáři Filip Titlbach.
Společnost je vždycky tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Do množiny slabých článků se ale dostává čím dál více lidí, píše v komentáři Filip Titlbach.

Komentář Filipa Titlbacha: Skutečná svoboda se od té domnělé liší tím, že lidé mají opravdový prostor rozhodovat se podle své vlastní vůle. K tomu je ale potřeba pěstovat podmínky, ve kterých jsou slyšet i ti nejzranitelnější.

Narodil jsem se v 90. letech do uvolněné atmosféry. Měl jsem bezstarostné dětství. Pod nánosem společenské euforie po pádu zločinného režimu ale bublaly problémy, které nikdo nechtěl ani vidět, natožpak řešit. Spousta restů nám zůstala i víc než 30 let po revoluci. A v kombinaci se světovým děním teď proto máme na stole tikající bombu.

Generace, která nastupuje po mně, zatím proplouvá životem ve světě zmítaném krizemi. Narodila se v době, kdy byl na vzestupu světový terorismus, který zastínila finanční krize. Tu záhy vystřídala krize migrační, která navíc zvedla vlnu populismu. Poté přišla světová pandemie, se kterou bojujeme dodnes. Na obzoru je krize klimatická, energetická a bytová. To vše na pozadí ohromného technologického vývoje, který s sebou nese kromě dobrého také řadu negativních jevů. To na zhruba dvacetiletého člověka není málo událostí.

Podstatná část mé a o něco mladší generace by si ráda zvolila život na planetě, která bude i nadále obyvatelná. Drtivá většina vědců se shoduje na tom, že klima zásadním způsobem ovlivňuje člověk. Dnešní tempo a rozsah změn je bezprecedentní. Řešením je co nejvíce omezit emise skleníkových plynů, a to nejlépe na nulu. Místo toho, abychom tyto apely vyslyšeli a jednotně vyzývali politiky k činům, ale nasloucháme pohádkám fosilního průmyslu. Na sociálních sítích, které vědomě podporují nenávist, radikalizují uživatele a vydělávají na hněvu, se dohadujeme, kdo je ekoterorista a kdo zase popírač. Jediní aktéři, kteří mohou konat, jsou ti na globální úrovni – vlády, firmy, neziskové organizace. Pokud od tohoto průšvihu budou i nadále dávat ruce pryč, nic s tím jako jednotlivci nezmůžeme. Máme tedy na výběr?

Rádi bychom si jistě také zvolili, kde budeme bydlet. Často slýchávám, že jsou Češi posedlí vlastněním majetku. No ještě aby ne. S vyhlídkou velmi nejistého důchodu kvůli neustále odkládané penzijní reformě je vkládání peněz do vlastní nemovitostí pud sebezáchovy. Pokud chcete mít dobrou práci se slušným výdělkem, budete se nejspíše stěhovat do města. Bytů je ale málo, staví se pomalu, zájemců je naopak mnoho a v kancelářských budovách si neustelete. A navíc, ani slušný výdělek – pokud tak budeme nazývat průměrný plat, na který mimochodem více než polovina lidí stejně nedosáhne – vám vlastní bydlení po odečtení životních nákladů a s dnešními cenami bytů nezajistí. Budete se tak muset spolehnout na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

17. listopad

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější