Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jezdíme na kole, tedy jsme

Kniha stručně až aforisticky shrnuje některé vybrané momenty z kulturní historie cyklistiky. Foto: Markus Spiske
Kniha stručně až aforisticky shrnuje některé vybrané momenty z kulturní historie cyklistiky. Foto: Markus Spiske

Skupina humanitně vzdělaných či umělecky zaměřených českých intelektuálů dává nahlédnout, jaké místo dnes v jejich myšlenkovém životě zaujímá jízda na kole.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na téma cyklistiky už česky vyšlo na tři stovky knih, nejčastěji technických, sportovních nebo cestovatelských. Ale vyjadřují se k němu třeba i filozofové, jako Rakušan Konrad Paul Liessmann, který ve své knize Univerzum věcí: k estetice každodennosti (Academia, 2012) uvažuje nad tím, jak se během jízdy průsmyky v Dolomitech noří se svým závodním kolem do hlubiny bytí: „Člověk na půl ucha vnímá vrnění řetězu, zvuky pohybu, oko nezúčastněně těká mezi silnicí a obzorem a hlava je volná… Když je všechno v pořádku, počasí, kondice i vnitřní síla, a člověk sestoupí z kola po dvou stech kilometrech, skloní se nad mapou a prstem přejede ujetou trasu, ví, že to nebyla jen tělesná činnost. Osvojil si krajinu a vtiskl si ji do paměti.“

Podobným esejistickým stylem přemýšlí nad fenoménem cyklistiky rovněž tuzemští autoři nedávno vydané knížky Je to jízda: O svobodě na kole ve městě i krajině. Jak shrnuje editor knihy, spisovatel Ondřej Buddeus, kolo totiž není jen strojem určeným pro přesun z jednoho místa na druhé, ale v metaforickém smyslu může být rovněž „prostředkem na cestě k sobě, k vlastní tělesnosti a zdraví, poetickou funkcí, archetypálním zvířetem a průvodcem dějinami, nosičem politického významu i nástrojem osobního výzkumu světa“.

Kniha stručně až aforisticky shrnuje některé vybrané momenty z kulturní historie cyklistiky, která třeba u nás začíná možná už u Kollárovy Slávy dcery, jenž v ní zmiňoval předchůdce kola – draisinu (cosi jako dřevěné odrážedlo pro dospělé): „Abych pak běh zrychlil kroku svého a přitom si času uspořil, koupil jsem si stroj, jejž utvořil v Manheime Drais.“

Především ale kolektiv humanitně vzdělaných či umělecky zaměřených českých intelektuálů dává

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Cyklistika

Literatura faktu

Kontext N, Sport

V tomto okamžiku nejčtenější