Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Odcházení je doba zrání, ale u Zemana katastrofální sklizeň. Je mi ho lidsky líto, říká psychoterapeutka z hospice

Pracovnice hospice Martina Vondrová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Pracovnice hospice Martina Vondrová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Psychoterapeutka Martina Vondrová z litoměřického Hospice sv. Štěpána v rozhovoru s Deníkem N popisuje, jak se špatně srovnáváme se smrtí a proč je potřeba o ní mluvit. Hospic je podle ní pro člověka, který umírá, dobré místo. „Děláme dny otevřených dveří, je možné zavolat a domluvit se, abyste si sáhli na to, co to je,“ vysvětluje.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč neumíme s umíráním zacházet?
  • Co je to dobrá smrt?
  • Co neříkat o Miloši Zemanovi, když člověk nechce být označen za popravčího?
  • Proč je snazší zemřít než pohřbívat?

Jak jsme na tom v Česku s umíráním? Je to pro nás tabu?

Teď je to docela velká otázka, hodně mi rezonuje v souvislosti s odcházením prezidenta Miloše Zemana. Opravdu trpím, jakou zprávu dostává česká společnost o tom, jak zacházet s člověkem ve vážném zdravotním stavu, kde je možné uvažovat též o odchodu ze světa.

Zatím jsme dostali zprávu, že se skutečný stav popírá, nepadlo tam jediné slovo o paliativě, dokonce zaznělo slovo uzdravování a já to považuji za nesmírně nebezpečné.

Proč?

Paliativní medicína musí být brána jako opravdu významná součást medicíny, přestože nevede k uzdravení, protože umírání k uzdravení opravdu nevede. Opačné tvrzení je eufemismus a podvod, falešná dohoda mezi umírajícím a lékaři, i když oba dva k tomu mají své důvody. Hraje se tu hra na neumírání. Ale odpověď na vaše proč: když autorita mlží, jaký je to precedens pro společnost?

V případě Miloše Zemana, nebo obecně?

Myslím obecně. A Miloš Zeman to potvrzuje z nejvyššího místa. Nevím, co ostatní, ale já rozhodně očekávám, že nějaká osoba vyzve, že se má říkat pravda. Rozvážně. Když nastane obtížná životní situace, máme se v ní chovat adekvátně svému věku. Já samozřejmě chápu, že politika vytváří obrovské tlaky a odejít z ní je asi jedna z nejtěžších věcí, které v ní člověk zažije.

Kapacita v oboru paliativní medicíny, pan doktor Ondřej Kopecký, který je spoluautorem nádherného filmu Jednotka intenzivního života, na otázku, jestli je umírání z psychologického hlediska zrání, kdy dozrává vše, čím člověk prošel a vytváří z toho nějaký plod, na besedě řekl, že by to posunul ještě dál: že to považuje za životní sklizeň.

Tak na Hradě, respektive v Ústřední vojenské nemocnici, sledujeme v přímém přenosu hodně nedůstojnou sklizeň.

To je katastrofální sklizeň. Miloš Zeman by měl být mezi svými blízkými, v bezpečí. Samozřejmě má spoustu odpůrců, ale také má mnoho příznivců, lidí, kteří by to s ním chtěli sdílet. On teď zažívá nejdůležitější a velmi intimní lidský okamžik, kdy na něj tito lidé myslí. To, co se kolem toho děje, je absolutně nedůstojné. A nelidské.

Problém je samozřejmě i to, že nikdo zatím nevyslovil, co se děje. Člověk, který řekne, že Miloš Zeman umírá, bude okamžitě označen za jeho popravčího. Okamžitě se na něj všichni snesou, protože prezident přece neumírá. To je dogma, které se všude razí. Každý lékař taktně sklopí oči a ví, o co se jedná.

Martina Vondrová

Pracuje jako psychoterapeutka a sociální pedagožka v Hospici sv. Štěpána v Litoměřicích. Částečně působí i na základní škole jako poradkyně. Jejím manželem je europoslanec a bývalý ministr obrany a zahraničí za ODS Alexandr Vondra.

A máme to takto pojmenovat? Vy, která s těmi lidmi pracujete, si na to troufnete?

Je to můj soukromý názor. Soukromý názor člověka, který má určitou zkušenost s lidmi v konečné životní fázi, kdy mají možnost rekapitulovat svůj život, být se svými blízkými a snažit se ty okamžiky prožít, jak potřebují.

Vždycky následuje otázka „kdy“. Čtrnáct dní? Rok? To nikdo neví. Lidské tělo je neuvěřitelné. Z mého pohledu Miloš Zeman čekal do

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Miloš Zeman

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější