Na divadelní Palmovku se vrátil Palm Off Fest. Bez velkých jmen a s osekaným programem
Pátý ročník festivalu proběhl v Divadle Pod Palmovkou ve druhé polovině října.
Palm Off Fest tradičně (vznikl v roce 2016) nabízí zmlsanému pražskému publiku inscenace provenience především polské, maďarské a obecněji „východoevropské“. To je dramaturgie sama o sobě logická a pramálo výjimečná, podstatná tu však vždy byla kvalita a přítomnost tvůrců renomé bez nadsázky hvězdného. V nejlepších momentech se Pod Palmovkou dokázali přiblížit dokonce i jinak zcela bezkonkurenčnímu festivalu německojazyčného divadla.
Epidemie se nicméně na i na této přehlídce podepsala docela krutě. Loňský ročník byl na poslední chvíli kompletně zrušen (nekonal se dokonce ani v online podobě) a také ten letošní vyhlížel o poznání skromněji, než bývalo zvykem. Velká jména chyběla a nehrálo se ani před kompletně vyprodanými sály, což je jev, na který si poslední dobou chtě nechtě zvyká stále více českých divadelníků.
Dva plus dva plus 294
Program letošního Palm Off Festu vzdor všem komplikacím zachoval osvědčenou strukturu. Dvě inscenace zahraničních (rumunská a litevská), dvě slovenské, což v českých poměrech znamená zahraniční sotva napůl, tradiční diskuse po představeních, doprovodný program. A jako bonus
