Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Děti si v izolaci odvykly na kontakt s ostatními, návrat do škol některým působí problémy. Potíže mají i dospělí

„Zavaleni jsme byli na jaře loňského roku a letos ve stejném období počet telefonátů opět vzrostl. Situace se nyní opakuje a telefonátů stále přibývá,“ říká vedoucí služeb Linky první psychické pomoci Lucie Hermánková. Foto: ČTK
„Zavaleni jsme byli na jaře loňského roku a letos ve stejném období počet telefonátů opět vzrostl. Situace se nyní opakuje a telefonátů stále přibývá,“ říká vedoucí služeb Linky první psychické pomoci Lucie Hermánková. Foto: ČTK

Dětí s psychickými obtížemi v souvislosti s důsledky koronavirové pandemie podle odborníků přibývá. Na vině je často izolace a následný návrat do škol, na který nebyla spousta z nich připravená. Terapeuti se nyní setkávají nejčastěji se strachem, stresem z kontaktu s ostatními, úzkostmi, obavami z šikany nebo se sebepoškozováním. S problémy se na ně obracejí i dospělí. Zájemci ale mohou mít potíže s dostupností terapeutů nebo čekacími lhůtami.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Izolace u některých dětí způsobila, že jejich mozek začal úplně jinak přemýšlet, jako by přestal mít schopnost se socializovat a děti se začaly více uzavírat do sebe,“ vysvětlila psychoterapeutka Jana Divoká. Návrat do škol pak u spousty z nich podle ní vede ke zmíněným problémům.

To potvrdila i tisková mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová. „Návrat do škol byl pro mnoho z našich klientů spojený se stresem z intenzivního sociálního kontaktu, kterému si odvykli. Problém pro děti představovalo i zvykání si na opětovný denní režim a řád,“ prohlásila. Spousta žáků měla podle ní také obavy z šikany.

Právě hovory o ní podle Jandové v době online výuky ustoupily, opačný trend na Lince bezpečí zaznamenali po návratu do škol. Zatímco v srpnu se téma objevilo v 90 případech, v září jich bylo již 157. Klienti linky, tedy lidé do 25 let, nejčastěji řeší sebevražedné myšlenky nebo jednání, sebepoškozování, deprese, smutek a v neposlední řadě i úzkost.

Sebepoškozování může být podle Divoké pro pacienty určitou formou úlevy nebo projevem snahy mít věci pod kontrolou. „Což děti zvláště v této době moc nemají a ta tendence mít věci pod kontrolou je nyní častým zdrojem problémů,“ poznamenala. Za určitou formu takového chování považuje i mentální anorexii.

Potíže mají i dospělí

Psychické obtíže způsobené důsledky pandemie ale nezasáhly jen děti. Strach a obavy, potíže s úzkostmi, panikou nebo depresemi zasáhly i dospělé. „Když se objevila první vlna koronaviru, pomáhala jsem na psychoterapeutické lince Anténa. Řešili jsme mimo jiné i akutní případy lidí, kteří zůstávali doma s velkým strachem, nemohli vycházet, byli depresivní a často to končilo tím, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Zdravotnictví

Život za covidu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější