Objevte Ameriku: Zjistěte, čím Kryštof Kolumbus dráždí současnou společnost
Pět století to byl muž činu, který díky své odvaze jít za hranice známého dokázal posunout lidstvo skokově dál. Nyní mu ale v Severní i Jižní Americe padá jedna socha za druhou. Proč se námořní velitel z přelomu 15. a 16. století stal o pět set let později veřejným nepřítelem?
V hlavním městě Mexika se složitě dohadují, jakou podobu bude mít socha domorodé ženy, jež nahradí bronzového Kryštofa Kolumba na hlavní tepně metropole. V bolivijském La Pazu indiánští aktivisté urazili jeho mramorové podobizně nos a obarvili jí hlavu na černo – když už se jim nepovedlo námořního velitele rovnou svrhnout. Při masových protivládních protestech v Kolumbii dali zase demonstranti jeho skulptuře v karibské Barranquille oprátku na krk a stáhli ji z piedestalu.
Ve výčtu dalších letošních obrazoboreckých činů proti Kolumbovi by šlo dlouze pokračovat. Z muže, který přesně před 529 lety pro Evropu objevil Ameriku (ač to sám na rozdíl od mnohých svých současníků odmítal uznat v obavě, že mu odpírají nalezení západní cesty do Asie), se stal v očích části společnosti zločincem, který stál na počátku zbídačení původních obyvatel západní polokoule. Tak jako byly v obou Amerikách jeho sochy v druhé polovině 19. století v rychlém tempu odhalovány, nyní zase padají.
Převodovka Kolumbus: Z Italů Američany
Nejdříve se nabízí otázka, proč Kolumbova socha nechybí snad v žádné ze zemí západní polokoule, když jako historická osoba položil svou nohu na pevnou zem „jen“ na mnohých ostrovech v Karibiku, na teritoriu několika dnešních států ve Střední Americe a také Venezuely.
Například na území dnešních USA nikdy nevkročil, ale k 300. výročí „objevení“ Ameriky mu