Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Konec konce převratů? Africe se dařilo puče omezit, se Súdánem se ale trend letos obrací zpět

Foto: Yanukit, Adobe Stock
Foto: Yanukit, Adobe Stock

Analýza: Kdo sleduje dění na africkém kontinentu, mohl mít v poslední době silný pocit déjà vu: armáda obsazuje vládní budovy, zatýká civilní představitele státu a s odkazem na korupci, potřebu reforem a stabilitu se vojáci na „přechodnou“ dobu ujímají vedení země. Počet úspěšných vojenských převratů už výrazně klesal, ale za poslední rok a půl jich Afrika protrpěla pět. Zpravidla přitom byly pohřbeny reformy a oslabily pozice Západu na geopolitické šachovnici. Sílí vliv Číny a Ruska, analyzuje spolupracovník Deníku N Petr Tůma.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Po krachu arabského jara se přitom mnohé naděje na přechod od autoritářství k demokratičtějšímu systému upínaly v širším evropském sousedství právě k Africe, kde změny neměly tak tvrdě narážet na monarchistické tradice a náboženský konzervatismus.

Převraty opět v kurzu

Mali v rozmezí 10 měsíců zažilo dva puče. Plukovník Assimi Goïta tam nejprve v srpnu 2020 odstranil stále méně efektivního prezidenta Keïtu. V květnu 2021 pak týž osud potkal i premiéra přechodné vlády, protože měl vůli dodržet harmonogram předání politické moci.

Zejména tento druhý převrat značně politicky zkomplikoval protiteroristické angažmá evropských zemí v boji proti terorismu, na němž se významně podílejí čeští vojáci.

Krize oportunisticky využilo Rusko, jež by tam aktuálně nasazením žoldnéřů z tzv. Vágnerovy skupiny rádo vykolejilo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Analýza

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější