Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co nám poslední slova lidí před smrtí mohou říct o nás samotných

Důraz na vztahy v posledních chvílích života je zhmotněním toho, kdo jsme, a návodem na to, jak žít, dokud ještě jsme: tak, abychom měli jednou komu říct, že jsme byli. Foto: Dominik Lange, Unsplash
Důraz na vztahy v posledních chvílích života je zhmotněním toho, kdo jsme, a návodem na to, jak žít, dokud ještě jsme: tak, abychom měli jednou komu říct, že jsme byli. Foto: Dominik Lange, Unsplash

Glosa Evy Mošpanové k Památce zesnulých: Poslední slova před smrtí jsou vzácným jevem. Je jich málo a často zůstávají skryta jen ve vzpomínkách těch, kterým byla určena. Ale ta, o kterých víme, odhalují, jak fungují naše priority v těch nejvypjatějších situacích. Mohou nám také poradit, jak žít o něco lépe.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Brian David Sweeney neměl mnoho času přemýšlet o tom, co své ženě Julii řekne v telefonátu, o kterém tušil, že je poslední. „Pokud to nedopadne dobře, a nevypadá to dobře, chci jenom, abys věděla, že tě absolutně miluju,“ zněla nakonec zpráva, kterou jí nechal na záznamníku, když se na palubě letu číslo 175 řítil k jižní věži Světového obchodního centra.

Dvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 opět nasvítilo tyto události i slova Briana Davida Sweeneyho a mnoha dalších. Neobvyklost tehdejších událostí vedla k tomu, že máme neobvykle velký a veřejný záznam toho, co se lidé v posledních chvílích rozhodli udělat a říct.

„Je tu hodně kouře a jenom jsem chtěla, abys věděl, že tě budu vždy milovat,“ nechala zprávu na záznamníku svého muže Melissa Harrington Hughesová, v té chvíli ve 101. patře severní věže Světového obchodního centra, bez šance na únik.

„Chci ti říct, že tě miluju. Prosím, řekni mým dětem, že je moc miluju. A moc mě to mrzí,“ říkala svému muži letuška z letu United 93 CeeCee Lylesová.

Toho rána zazněly pochopitelně i jiné telefonáty – hovory plné zděšení na pohotovostní linky. Lidi, kterým se na chvíli povedlo strach potlačit, ale spojuje jedno

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Glosa

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější