Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Soustava poválečných aliancí se rozpadá. Evropa už na Blízkém východě nemůže být jen v závěsu USA, říká arabista

„Otázka migračního managementu je a bude rozhodně stále aktuální, nejen u extremistů,“ říká Gilles Kepel. Foto: Chatham House, CC BY 2.0
„Otázka migračního managementu je a bude rozhodně stále aktuální, nejen u extremistů,“ říká Gilles Kepel. Foto: Chatham House, CC BY 2.0

„Posílení evropské bezpečnosti nepůjde docílit bez zemí bývalého komunistického bloku. Vzhledem k výsledku sněmovních voleb bude mít západní Evropa v České republice oporu,“ říká přední světový odborník na dění na Blízkém východě, francouzský arabista a politolog českého původu Gilles Kepel. Do Prahy zavítal již tradičně jako řečník na konferenci Forum 2000, důvodů cestovat do Česka má však v poslední době víc. Koncem roku vyjde český překlad jeho obsáhlé a veleúspěšné monografie Cesta z chaosu – chronologie krizí ve Středomoří a na Blízkém východě od sedmdesátých let po současnost. Kepel právě dokončuje autobiografickou knihu o svých českých kořenech, na níž pracuje posledních sedm let.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak vypadá nová rovnováha sil na Blízkém a Středním východě
  • V jaké fázi je francouzské vypořádávání s domácím islámským radikalismem
  • Proč by měl být dění v Afghánistánu pro Evropu výstrahou

Ve své poslední, letos vydané knize Le prophète et la pandémie (Prorok a pandemie) podrobně analyzujete široké souvislosti loňského zhroucení ropného trhu, který nejen avizuje konec ekonomického modelu monarchií Perského zálivu, ale zcela mění rozložení sil i povahu dosavadních konfliktů. Jaká je budoucnost „postropného“ Blízkého východu?

Jedná se opravdu o jednu z klíčových událostí roku 2020, kterou u nás mediálně poněkud zastínily zdravotní aspekty pandemie covidu-19. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE) a další země, jejichž ekonomiky stojí na ropě, samozřejmě o klimatických změnách a souvisejících světových trendech věděly už dřív. Reagovaly ale většinou stylem, jak se říká arabsky „bokra inš’allah“, neboli „uvidíme zítra, dá-li Bůh“.

Když se ale ceny ropy začaly – vlivem ruské snahy vytlačit z trhu USA – dostávat do negativních čísel, tamní vůdci pochopili, že energetická transformace je nevyhnutelná a že musí začít investovat do budoucnosti tak, aby nadále sice zůstali vývozci energií, ale jiného typu. Princ Turkí al-Fajsal, bývalý šéf saúdských tajných služeb, k tomu pronesl památnou větu, že „Bůh Saúdskou Arábii obdařil nejen ropou, ale také větrem a sluncem“.

Bin Salmánova velkolepá vize Saúdské Arábie 2030, jejíž vlajkovou lodí je známý projekt Neom, tedy plán na výstavbu futuristického velkoměsta na severozápadě země o rozloze 26 000 km2 (pro představu 33× New York či 250× Paříž, projekt je vyčíslen na 500 mld. USD, pozn. red.), je tak založená na obnovitelných zdrojích energie, ale třeba také na delokalizaci potravinové soběstačnosti do sousedních afrických států. Spojené arabské emiráty (SAE) zase plánují využít jadernou energii k výrobě

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější