Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Facebook není nepřítel, nesmíme s ním ale jednat v rukavičkách. Transparentní musí být i vlády

„Tlak veřejnosti v USA může mít velký dopad, bude to ale fungovat v Etiopii nebo na Filipínách?“ ptá se Kaye. Foto: Koláž Deníku N, Dominika Píhová/Michał Siergiejevicz, Flickr CC BY 2.0, DFID, Flickr CC BY 2.0
„Tlak veřejnosti v USA může mít velký dopad, bude to ale fungovat v Etiopii nebo na Filipínách?“ ptá se Kaye. Foto: Koláž Deníku N, Dominika Píhová/Michał Siergiejevicz, Flickr CC BY 2.0, DFID, Flickr CC BY 2.0

Platformy, jako je Facebook, musíme vnímat jako obrovské komunikační giganty, jakými jsou, věří americký profesor práv David Kaye. „Nemusíme s nimi zacházet jako s nepřítelem, neměli bychom k nim ale přistupovat ani v rukavičkách,“ doplňuje bývalý zvláštní zpravodaj OSN u příležitosti konference Forum 2000. Podobné platformy podle něj potřebují lépe chápat prostředí zemí, ve kterých operují. Výzvou v oblasti regulací je tak mimo jiné nacházet řešení, která se vypořádají jak s problémy platforem v demokraciích, tak se specifiky v rozvojových a autoritářských zemích.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč jsme dlouho věřili v digitální utopii?
  • Kde měl výpadek Facebooku největší dopad?
  • Proč firmy jako Facebook není správné přirovnávat k tabákovému průmyslu?
  • A jak by se k regulacím technologických gigantů měly postavit země jako Česká republika?

Spadl Facebook! Incidentu ze začátku října si všiml snad každý jeho uživatel. Sociální síť a všechny aplikace, které jsou s ní spojeny – Instagram, WhatsApp, Messenger a Oculus – byly mimo provoz více než šest hodin. Pro mnohé to znamenalo velkou beznaděj – nešlo komunikovat s našimi blízkými, plnit pracovní povinnosti či se přihlásit k dalším online službám. Co podle vás tato intenzivní zkušenost vypovídá o síle, jakou dnes Facebook má?

Opravdu zajímavé bylo, že k výpadku došlo hned poté, co bývalá zaměstnankyně Facebooku Frances Haugenová veřejně vystoupila a přiznala, že to ona stojí za únikem interních studií společnosti, podle nichž užívání Instagramu vede u některých dospívajících k psychickým problémům, sníženému sebevědomí, poruchám příjmu potravy či sebevražedným myšlenkám. (Haugenová zároveň společnost obvinila z toho, že nejenže dezinformace nepotlačuje, ale jejich šíření podporuje, pokud to pro ni znamená vyšší příjmy. Zmínila i zatajování obchodně významných informací před investory, pozn. red.)

Její vystoupení samozřejmě vyvolalo zejména v USA velkou debatu o soukromí a transparentnosti celé sociální sítě. Když se ale vrátíme k tomu výpadku – pro Američany sice měl nějaký ekonomický dopad, do značné míry to bylo jistě nepříjemné, v USA se ale Facebook ke komunikaci či práci nepoužívá stejným způsobem jako jinde ve světě, kde se lidé na platformu spoléhají mnohem víc.

Třeba WhatsApp (aplikace pro posílání zpráv a souborů přes internet, kterou Facebook koupil v roce 2014, pozn. red.) slouží především v rozvojových zemích jako hlavní komunikační kanál – je totiž zdarma, jednoduše se používá a má jej každý.

Oklikou tím chci říct, že výpadek jako takový byl

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Dezinformace

Forum 2000

Rozhovory

Sociální sítě

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější