Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na rozdíl od Polska prý máme kvalitní potraviny. Herbicidy v pečivu, vepřové na antibiotikách. Dobrou chuť

Ceny přesnice rostou. Foto: unsplash
Ceny přesnice rostou. Foto: unsplash

Komentář Petry Jaroměřské: Dovážené polské potraviny ohrožují zdejší výrobce, mezi něž patří i Babišův Agrofert (toho času zaparkovaný ve svěřenských fondech). Do poprasku kolem tamního masa se zapojil i ministr zemědělství Babišovy vlády Toman. Měl by se ale zajímat i o to, jak jsou na tom ryze české produkty.

„Nejím ty vaše sračky,“ reagoval Andrej Babiš v roce 2013 během televizní debaty na nabídku klobásy od polského řezníka. Tehdy plnilo mediální prostor téma nevyhovujících polských potravin, které rozvířila posypová sůl přidávaná do uzenin, pečiva a rybích konzerv. Na rozdíl od tuzemského alkoholu pančovaného metanolem, jenž zabil několik Poláků, sice nikoho neotrávila, nicméně posloužila coby dobrá munice k dehonestaci polských potravin.

V těchto dnech stálo na začátku celého poprasku kolem polských potravin předpisům nevyhovující maso. „Vidím v tom lehkou kampaň. Co se teď stalo v Polsku, to se děje všude. Nakonec se ukázalo, že to bylo sice v rozporu se zákonem, ale zdravotně závadné to nebylo,“ řekl mi ke kauze Ondřej Rychlík z představenstva Komory veterinárních lékařů.

Některé mediální výstupy k tématu však místy navozují pocit, že pozřu-li cokoli polského, okamžitě zemřu. Kde se bere taková pozornost? I Češi mají totiž potravinové průšvihy, ale mediálně to tak zajímavé není – nebo to nesmí být zajímavé? Přitom jde bez nejmenší pochybnosti o zásadní prohřešky.

Když jsem si poprvé přečetla o tom, jak v Česku je naprosto běžné, že se pšenice několik dní před sklizní polévá herbicidními přípravky na bázi glyfosátu, považovala jsem to za absolutní nesmysl. Žádný nesmysl to bohužel nebyl.

V pivu i ve zmrzlině

Přípravky s účinnou látkou glyfosát, též známé jako Roundup, se hojně používaly na vysušení pšenice a ječmene několik dní před sklizní. Vysušená a mrtvá pšenice umožňuje rychlejší, snadnější a větší sklizeň a méně opotřebovává kombajny a zemědělské stroje. Jan Mikulka a Jan Štrobach z Výzkumného ústavu rostlinné výroby popisují výhody předsklizňové aplikace herbicidů obsahujících glyfosát ve svém článku s názvem Příprava porostů na sklizeň – předsklizňové aplikace a použití herbicidu na strništi.

Logicky se tedy nabízí dotaz, zda takto sklizená pšenice nemůže být kontaminovaná. „Samozřejmě může. Stopy glyfosátu se našly v pivu. Jsou ve spoustě potravin včetně zmrzlin. Na co si jen vzpomenete,“ potvrzuje vedoucí oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakub Hruška s tím, že četné studie ukazují, že z používání přípravků na bázi glyfosátu ve vysoké míře vyplývají různá zdravotní rizika.

„Glyfosát považuji za vysoce nebezpečný,“ tvrdí Hruška. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny už před lety označila tuto látku za pravděpodobně karcinogenní a zařadila ji do skupiny 2A s odůvodněním, že může způsobovat nádory lymfatických uzlin. O fatálních účincích této látky se vedou spory už několik let. Loňské rozhodnutí amerického soudu, že herbicid Roundup značně přispěl k rakovině Dewaynea Johnsona, školníka, který s látkou přicházel často do kontaktu, už je jen třešničkou na dortu. Verdikt soudu zněl, že firma Monsanto, výrobce herbicidu Roundup, musí muži vyplatit v přepočtu 6,5 miliardy korun.

Pokud se tedy divíte, že vám po konzumaci některého pečiva nebylo dobře, zatímco na jiné jste takovou reakci neměli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější