Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Odkud se Kreml nestáhl: Kde jsou Rusové přesně 30 let od konce sovětské okupace Afghánistánu

Území okupovaná Ruskem v únoru 2019: Podněstří v Moldavsku, Krym a částečně Donbas na Ukrajině a Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii. Mapa: Tomáš Kunc, Deník N
Území okupovaná Ruskem v únoru 2019: Podněstří v Moldavsku, Krym a částečně Donbas na Ukrajině a Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii. Mapa: Tomáš Kunc, Deník N

Patnáctý únor 1989 vešel do dějin jako den, kdy armáda tehdejšího Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem definitivně ukončila okupaci Afghánistánu. Ta trvala mezi lety 1979 a 1989, tedy devět let, jeden měsíc a 20 dní. Ruská armáda ale řadu míst okupuje i v polovině února 2019.

Ke kulatému třicátému výročí konce okupace přinesl Deník N dva články Petry Procházkové. První k výročí odjezdu posledního sovětského tanku z afghánského hlavního města Kábul 1. února 1989 se věnuje tomu, jestli propad chudé země do ještě větší bídy hrozí i po zvažovaném odchodu Američanů a jejich spojenců.

Druhý článek Deníku N k definitivnímu odchodu zdánlivě posledního sovětského vojáka generála Gromova přes most nad hraniční řekou Amudarjou přináší příběhy těch, kteří v Afghánistánu zůstali. V SSSR a jeho satelitech šlo o zakázané téma a v Rusku je to problém stále, ale Gromov nebyl poslední. V Afghánistánu zůstaly stovky sovětských vojáků a někteří tam žijí dodnes.

Ruská armáda je ovšem i 30 let po Afghánistánu přítomna ve třech dalších zemích.

Podněstří

Místní obyvatelé o Podněstří mluví jako o Podněsterské moldavské republice. Ale to není příliš podstatné, téměř nikdo na světě totiž její existenci neuznává. Berou ji na vědomí jen tři území, která však sama oficiálně také na mapě nejsou. O dvou z nich bude rovněž řeč. Úředně ji neuznává dokonce ani Rusko, které ji přitom

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kavkaz

Rusko

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější