Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Moje slunce Mad září nad kábulskými zdmi z betonu, látky i přesvědčení

Tradiční rodina, ovšem afghánská. Foto: Aerofilms
Tradiční rodina, ovšem afghánská. Foto: Aerofilms

Animovaný snímek Moje slunce Mad je světová třída: vypráví o obecně lidském tématu, vznikl v mezinárodní koprodukci, slaví úspěchy v zahraničí a hraje o Oscara. Jeden z filmů roku natočila Michaela Pavlátová podle předlohy Petry Procházkové.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Letošní události v Afghánistánu jsou pro film Moje slunce Mad smutnou aktualizací: pád tamního prozápadního režimu a návrat radikálního hnutí Tálibán k moci znamenají opětovné utužení poměrů. To povede mimo jiné k tomu, že o sobě ženy prakticky nebudou moci rozhodovat samy a zůstanou vydány na milost a nemilost středověkým praktikám.

Moje slunce Mad nicméně vzniklo na motivy novely Frišta, která novinářce, humanitární pracovnici a nynější redaktorce Deníku N Petře Procházkové vyšla už v roce 2004, a jako asi každý celovečerní animovaný film se rodilo řadu let. Snímek je sice pevně zakořeněn v afghánské realitě 21. století, ale vypráví univerzální příběh – o soužití či střetu kultur, o (ne)toleranci, o vymezování si vlastního prostoru, či dokonce osobního štěstí v širším společenském kontextu. „Pro mě je Moje slunce Mad hlavně o vztazích v rodině, ne tolik o Afghánistánu,“ říká sama Pavlátová.

Hlavní hrdinka Helena ví, co chce i co nechce – a když se rozhodne, je si dobře vědoma, do čeho jde. Atraktivní mladá Češka studuje v rodné Praze ekonomii a sní o tom, že jednou bude mít velkou rodinu s mužem řekněme tradičních „chlapáckých“ kvalit. Spolužáci z vysoké školy jí ale připadají zoufale nedospělí, ňoumovití nebo sebestřední. Jednoho dne však na přednášku přijde ztepilý Afghánec Nazir a Helena

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější