Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na volby si stěžuje trojnásobek lidí než minule. Piráti se Starosty chtějí o jeden mandát více

„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety,“ říká předseda volebního senátu Nejvyššího správní soudu Tomáš Langášek. Soud obdržel 210 stížností na sněmovní volby. Foto: ČTK
„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety,“ říká předseda volebního senátu Nejvyššího správní soudu Tomáš Langášek. Soud obdržel 210 stížností na sněmovní volby. Foto: ČTK

Nejvyšší správní soud obdržel v zákonné lhůtě v souvislosti se sněmovními volbami 210 stížností. Proti minulému hlasování z roku 2017 je to trojnásobek. Roli sehrál i vzor, který se objevil na sociálních sítích a jež lidé posílali hromadně. Koalice Pirátů a Starostů se domáhá jednoho poslance navíc.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Zákonná desetidenní lhůta pro podávání stížností uplynula v 16 hodin. Ještě před několika dny mluvčí soudu Sylva Dostálová zmiňovala pro Deník N přibližně šest desítek stížností.

Soud informoval, že z 210 podnětů volební senát v čele s předsedou Tomášem Langáškem 32 stížností už odmítl, odložil nebo vyřídil jiným způsobem. Odmítl například stížnosti podané předčasně, odložil podání, která nelze za stížnost považovat, stejně jako podněty anonymní či nepodepsané.

Podle soudu není v naprosté většině případů ze stížností zřejmé, čeho se navrhovatel domáhá. Volební senát proto musel pisatele vyzvat k doplnění.

„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích. Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,“ uvedl Langášek.

V řadě podání lidé vyjadřovali nesouhlas se změnou volebního systému. Ten se lišil jednak v hranicích, které musely pro vstup do Sněmovny překonat koalice (osm procent u dvoučlenné, 11 procent u vícečlenné oproti dřívější formuli „procentový zisk musí být alespoň počet členů krát pět“), a také ve způsobu přepočtu hlasů na mandáty.

Nová volební metoda zmírnila disproporci, která dříve dávala obecně velký bonus silným stranám. Změny, o nichž rozhodl Parlament, byly vynucené rozhodnutím Ústavního soudu.

Volební zákon, respektive role Ústavního soudu byla opakovaně terčem silné kritiky ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO). Tvrdí například, že ústavní soudci „upekli“ nový volební zákon. Přestože Ústavní soud

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sněmovní volby 2021

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější