Notes: Do džungle s přezůvkami, na summit s Babišem a do Prahy bez SPD

Uf, to byl týden, nabízí se říct po dnech, které udělaly z tiskových konferencí nečekaně napínavý žánr plný zvratů. S tichou modlitbou, ať do konce týdne nikdo nevytáhne video, na kterém za zády lékařů bez ochranných pomůcek navštěvuje pacienty na oddělení intenzivní péče a nechává je podepisovat dokumenty, se pusťme do událostí tohoto dne.

Pandemie koronaviru je zpátky a spolu s ní i oblíbená národní kratochvíle – čtení a výklad právních textů. Iva Bezděková se pustila do čtení nových vládních opatření a vyčetla z nich, že povinné nošení respirátoru na pracovištích zas tak moc povinné není, pokud k sobě v kanceláři nemáte opravdu blízko a sedíte od sebe dál než 1,5 metru. Teď už jenom doufat, že covid dodržuje vzdálenosti.

Ceny energií rostou a ministerstvo financí by lidem rádo ulevilo tím, že energie dočasně osvobodí od DPH. Resort proto ve středu poslal eurokomisaři Paolu Gentilonimu žádost o změnu unijní směrnice, která by takovou úpravu státům umožnila, jen aby to celé premiér Babiš od dva dny později odepsal. „Tam došlo k nějakým nedorozuměním s ministerstvem financí, my určitě nechceme měnit směrnici. Všechny členské státy by musely souhlasit, abychom to prosadili,“ vysvětluje Babiš v textu Markéty Boubínové. Česko proto podle něj půjde pouze cestou jednorázového snížení DPH na nulu.

K Babišovi, cenám energií a EU ještě jednou. Český premiér se jako jediný účastník summitu EU odmítal připojit k závěrům ohledně rostoucích cen energií. Chtěl prosadit, aby emisní povolenky mohly nakupovat pouze firmy, které tak činit musejí, protože produkují emise, píše Jan Moláček v textu, který zároveň upozorňuje, že růst cen povolenek prodražuje i výrobu Agrofertu. Slovy klasika – chance?

A Babiš a EU potřetí (už si děláte čárky?). Kirill Ščeblykin a Jakub Zelenka se podívali na to, jak se Česko chystá na předsednictví Radě EU. Přesně to předsednictví, které Babiš před časem měl označit za „žvanírnu s chlebíčky“. Teď premiér popírá, že by jeho vláda podcenila přípravu, odborníci z koalic, které se chystají na převzetí vlády, ale tvrdí, že na hladké zvládnutí události už může být pozdě.

Na sněmovní volby letos přišlo 210 stížností, píše Jan Wirnitzer. To je trojnásobek oproti roku 2017. Kromě stížností, z nichž podle Nejvyššího správního soudu není jasné, na co si autor vlastně stěžuje, přišly i konkrétnější výhrady. Například koalice Pirátů a Starostů si stěžuje na propočet mandátů ve volbách a chce vybojovat jeden navíc.

SPD rozpustila svou pražskou organizaci. Udělala tak kvůli vnitřním problémům i tomu, že Praha o svobodu ani přímou demokracii v podání partaje jaksi nestojí: „Snažíme se roky, ale Praha není, nebyla a nebude baštou SPD. Pro nás je to nejtěžší kraj,“ říká dosavadní předseda Vítězslav Novák v textu Barbory Janákové. Ve městě, kde se náhodný kolemjdoucí novinářům přizná, že občas močí na plot předsedy, se není čemu divit.

Hrozivé problémy, které zažívají ženy poté, co americký stát Texas zakázal prakticky všechny interrupce, popsala Jana Ciglerová. Zde je citace, která situací vystihuje více než jakýkoliv popis: „Pokud zmiňovaná pacientka nesežene kliniku, na které by mohla podstoupit potrat, bude podle svých slov ‚hledat návod na internetu, něco, co bych mohla sníst, abych to těhotenství ukončila, nebo prostě spadnu ze schodů‘.“ Není to jediný Janin mrazivý text ze Spojených států. V dalším popisuje zvrat v případu vraždy influencerky Gabby Petitové. Jejího snoubence, který se ukrýval před policií, našli mrtvého.

Pandemie koronaviru poposouvala olympiády tak, že sotva skončila jedna, za pár měsíců už startuje další. Magdalena Slezáková popisuje kontroverze, s nimiž se potýká světová sportovní událost, která se odehraje v Pekingu. Řadě lidí se totiž nelíbí, že hry pořádá země, jež porušuje lidská práva.

Pokud si po všech zprávách o politice, inflaci, zdražování energií a kdovíčem ještě říkáte, že snad utečete do lesů, myslíme i na tyhle vaše potřeby (a evidentně tenhle plán už někoho v redakci napadl). Petra Procházková udělala rozhovor s cestovatelem a odborníkem na přežití Jaroslavem Pavlíčkem. Potkat se s ním nebylo snadné, protože, jak píše Petra, pan Pavlíček nemá mobil a nejraději je sám v divočině. Výsledek ale opravdu stojí za to. Dozvíte se z něj, k čemu jsou vám v džungli kroksy, deštník a zda je dobré jíst lidské maso. Posuďte sami:

Zmiňujete i kroksy. Nějak nechápu, proč si mám brát do džungle přezůvky.

Jsou mnohem lepší než karimatka. Na tu se vykašlete. Kroksy sice možná tlačí, ale když si jednu člověk dá pod zadek a druhou pod lopatky, je mnohem výš nad zemí. Jste na ledovci, musíte spát a je vám zima. Zvláště vy holky byste na tom pak byly špatně. Kroksy jsou v tu chvíli záchrana.

Několik tipů na víkend:

Pokud nevíte, co číst, pohodlně se usaďte, udělejte si kávu / čaj / teplé kakao a začtěte se do eseje Petra Koubského o (ne)liberální levici, svobodě slova i jejích hranicích. Je to dlouhý text (věnovali jsme mu celou páteční přílohu, vyžaduje soustředěné čtení, odměnou vám ale bude možnost přemýšlet o tématu, které na západ od nás už výrazně hýbe společností.

Pokud nevíte, co poslouchat, doporučují novinku od Adele – Easy On Me. I když je to první nová píseň po šesti letech, nezměnilo se prakticky nic – pořád je tu smutek, láska a neuvěřitelný hlas britské zpěvačky, ze kterého naskakuje husí kůže. Celé album má vyjít 19. listopadu a odborníci už teď předpovídají, že mezi posluchači bude hitem.

Pokud nevíte, na co se dívat, vykašlete se na streamy, vytáhněte potvrzení o očkování nebo testu a vyrazte do kina na Dunu. Důvody jsou tři – ani vláda netuší, jak dlouho budou za současné situace kina otevřená, Duna má skvělé ohlasy a stejně jako většina sci-fi posledních let vynikne nejlépe na velkém plátně.