Olympijský oheň už hoří v Pekingu a protesty proti „genocidním hrám“ vzplály také
Od zimní olympiády Peking 2022 nás dělí už jen tři a půl měsíce a do čínské metropole včera doputoval olympijský oheň, jehož pochodeň slavnostně pozvedl k nebesům tamní muž číslo 1: tajemník komunistické strany Cchaj Čchi. Už v Řecku však olympijské organizátory konfrontovali protestující s tibetskou vlajkou a heslem „genocida“. Potížemi soužené hry v Tokiu skončily sotva před dvěma měsíci a už je na obzoru další sporná olympijská kapitola.
Podobalo se to klasickému ceremoniálu, jak ho známe už roky, ale něco bylo přece jen jinak – slavnostnímu zažehnutí ohně v ruinách Héřina chrámu v řecké Olympii nepřihlíželi skoro žádní diváci. Namísto úlitby starověké bohyni musel tentokrát ceremoniál přinést úlitbu covidové pandemii.
Udělal to už jednou předtím, loni v březnu, kdy se mezi antickými sloupy zapaloval oheň pro letní olympiádu v japonském Tokiu. Z Tokia 2020 se nakonec, jak známo, stalo Tokio 2021 a také jedny z nejproblematičtějších her v olympijských dějinách.
Zdaleka největší vidle do nich hodil právě koronavirus. Nicméně statečně sekundovaly také všemožné aféry japonských olympijských činitelů a hlavně vlna nechuti a nevole, s níž olympiádu „vítala“ velká část japonské veřejnosti.
Teď svět čekají další kontroverzí opředené hry. Mezi 4. a 20. únorem (a pak mezi 4. a 13. březnem v případě paralympiády) je bude hostit čínský Peking.
Premiant Peking
Peking je vůbec první město na světě, jemuž Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přiklepl obě olympiády: zimní a letní. Stalo se tak k nelibosti odpůrců čínského režimu a skepse vůči Čínské lidové republice jako hostitelské zemi postupně sílila, jak kromě jiného vycházely na světlo brutální praktiky čínského vedení v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Odtud nápis „Ne genocidním hrám“ na transparentu, s nímž teď v pondělí vstoupila do Héřina chrámu
