Deník N

Opportunity, skvěle využitá příležitost k poznání Marsu

Tak by vypadala Opportunity, kdyby se na ni mohl někdo podívat zblízka. Kresba: NASA
Tak by vypadala Opportunity, kdyby se na ni mohl někdo podívat zblízka. Kresba: NASA
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Dosud nejdelší mise pozemského stroje na jiné planetě tento týden skončila. Trvala téměř patnáct let a umožnila nám dovědět se o Marsu mnohem víc, než se dalo doufat. Jeho hlavní záhada přesto odolává.

Byla to emocionálnější tisková konference, než bývá zvykem. „Proto s pocitem hlubokého uznání a vděčnosti prohlašuji, že mise Opportunity skončila,“ řekl Thomas Zurbuchen, vědecký administrátor NASA. Psal se 13. únor 2019.

Od chvíle, kdy se vozítko Opportu­nity na Marsu probudilo k životu a začalo pracovat, uplynulo čtrnáct pozemských let a 294 dnů. Šedesátkrát tolik, co se původně plánovalo. Pomyslete: šedesátkrát. Ten malý nezdolný strojek se předvedl jako opravdový hrdina. Je těžké ho neperso­nifikovat, nemít s ním soucit a necítit na něj hrdost. Opravdu to znělo, že Zurbuchen vyjadřuje své uznání a vděčnost stroji a nikomu to asi nepřipadalo nepatřičné.

Opportunity, oficiálním jménem MER-B, byla součástí výzkumného programu NASA nazvaného MER (Mars Exploration Rover). Ten má dlouhou historii.

O přistání na Marsu se Sověti pokoušeli po celá šedesátá léta, ale bez úspěchu. Americká NASA v téže době uskutečnila první úspěšný průlet kolem planety: sonda Mariner 4 se jí přiblížila na deset tisíc kilometrů a odeslala fotografie. Sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 uskutečnily řadu oběhů kolem Marsu a poté havarovaly. Úspěšně tak na rudé planetě poprvé přistála dvojice amerických sond Viking roku 1976.

Autíčko stavěné do pekla

Moderní část průzkumu Marsu začala roku 1997 přistáním americké sondy Pathfinder, která nesla desetikilogramové vozítko Sojourner

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější