Je Biden v obchodní politice Trumpem s lidskou tváří?
Komentář Ivana Mikloše: Stále více nezávislých pozorovatelů je zklamáno tím, že politika amerického prezidenta Joea Bidena stále více připomíná pokračování té Donalda Trumpa, jen ve slušnějším a civilizovanějším vydání. To platí zejména pro zahraniční politiku, ale také pro mezinárodní obchodní vztahy.
Mezi ekonomy již dlouho panuje přesvědčení, že volný obchod je motorem ekonomického rozvoje a růstu a že protekcionismus nebo ekonomický nacionalismus mají naopak přímé i nepřímé negativní důsledky pro naprostou většinu podniků a lidí a v konečném důsledku i pro globální ekonomiku (tedy pro všechny země).
Po druhé světové válce toto přesvědčení převládlo i mezi politiky ve všech demokratických zemích s tržní ekonomikou a pod vedením USA začala éra liberalizace zahraničního obchodu, kterou pak urychlil pád komunismu a železné opony a technologická revoluce spojená s masovým využíváním internetu.
Institucionálním vyjádřením a nástrojem liberalizace obchodu se stala Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), která se v roce 1995 přeměnila na Světovou obchodní organizaci (WTO).
Založení WTO bylo revolučním počinem, neboť vznikla organizace, která byla vybavena i nástrojem pro závazné rozhodování a urovnávání obchodních sporů mezi zeměmi. To představovalo pro malé země zásadní zvýhodnění ve srovnání s předchozím obdobím, protože dříve velké země často využívaly své převahy v obchodních vztazích a neexistoval žádný všeobecně respektovaný nezávislý arbitr.
Když Čína v roce 2001 vstoupila do WTO, všeobecně se předpokládalo, že by to mohlo vést k politickému a hospodářskému sblížení mezi Čínou a Západem. To se nestalo, a co je horší, WTO je dnes paralyzována.
Hlavní příčinou však není Čína, ale
