Evropa si nouzi o plyn způsobila sama. Rusové smlouvy plní, říká Křetínského manažer
Elektřiny a plynu je málo a ceny zůstávají na historických maximech. Důvodem je hospodářské oživení a postupné odstavování jaderných a plynových elektráren. Evropané je odstavují, i když nemají jinou alternativu, říká Miroslav Haško, jeden z lídrů česko-slovenské energetické skupiny EPH.
Haško je mimo jiné předsedou představenstva společnosti EP Commodities, která má v rámci holdingu na starosti obchod s plynem a dalšími surovinami.
V rozhovoru popsal příčiny, současný stav a výsledky současné energetické krize:
- Evropské nádrže jsou naplněny ze 74 %, loni byly téměř plné.
- Rusové již druhým rokem posílají méně plynu, ale své smlouvy plní.
- Nedostatek nahrazuje zkapalněný zemní plyn (LNG), který je však drahý, protože se přizpůsobuje vysoké ceně v Asii.
- Na konci zimy může mít Evropa nedostatek plynu, ale pocítí to pouze průmysl.
- Během roku 2022 bude odstaveno více uhelných elektráren.
- Aby se zabránilo opakování současné nouzové situace, musí si Evropa v budoucnu zajistit více plynu prostřednictvím smluv s pevnou cenou a podpořit vlastní těžbu.
Kolik plynu je v současnosti v evropských zásobnících?
Extrémně vysoké ceny a dostupnost plynu a dalších energetických surovin nejsou problémem Slovenska nebo Evropy, ale celosvětovým. Týká se to především zemí, které mají deficit – Evropy, Číny, Japonska a Tchaj-wanu. Netýká se zemí s přebytkem, jako jsou Spojené státy, Austrálie a některé země Afriky a Blízkého východu.
Co se týče evropských zásob, jsou nádrže v současné době naplněny přibližně ze 74 %. To se v jednotlivých zemích liší především podle toho, jak daná země přistupuje ke strategickým zásobám nebo regulaci.
Na kolik procent byly loni naplněny?
Na 95 procent, tedy téměř na maximum. V současné době se určitě nacházíme na nejnižší úrovni za posledních deset let.
Zásobník slouží k vyrovnávání poptávky v zimním období a také jako strategická zásoba pro případ nedostatku externích dodávek. Za současné situace a v případě chladného počasí na konci zimy, například v březnu, budou zásobníky prakticky vyčerpány a nebude možné pokrýt zvýšenou poptávku, což způsobí prudký nárůst krátkodobých cen nejen plynu, ale i elektřiny a možná i fyzický nedostatek plynu v některých částech Evropy.
Jak probíhají dodávky z Ruska?
Tok z Ruska se snížil již v roce 2020 v důsledku nízké spotřeby a cen v době pandemie. Tento nízký tok v podstatě přetrval i v roce 2021. Rusové stále plní své dlouhodobé kontrakty.
Naši evropskou bilanci ovlivňuje zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož toky kolísají podle vývoje cen mezi Evropou a Asií. Když má někdo na lodi plyn, může se vždy rozhodnout, zda ho pošle do Evropy, nebo do Asie, a rozhoduje se podle ceny. Abych mohl do Evropy dodávat více zkapalněného plynu, musím mít lepší cenu, než nabízejí asijské trhy.
To je jeden z tlaků, který způsobuje, že dnes máme téměř stejné ceny jako ve východní Asii. Asie je největším světovým trhem s LNG. Rozdílná nákladnost námořních tras znamená, že k nám stále proudí určité dodávky LNG. Zároveň máme v Evropě trhy, které jsou téměř zcela závislé na dovozu LNG, protože nemají dostatečnou kapacitu pro pokrytí své spotřeby prostřednictvím plynovodů – například Španělsko, Portugalsko nebo částečně Turecko. To znamená, že k nám stále proudí určitá nabídka, ale cena této nabídky se odvíjí od cen v Asii.
Můžete porovnat objemy, které dnes jdou přes LNG, s běžnými roky?
V letech 2016 až 2017 to bylo zhruba 50 miliard metrů krychlových, v roce 2019 byly uvedeny do provozu nové zkapalňovací kapacity v USA a Austrálii, díky čemuž jich bylo na trhu výrazně více, takže se jich více dostalo i do Evropy – zhruba 100 miliard metrů krychlových. V roce 2020 tento počet mírně klesl na 96.
Závislost Evropy na LNG se zvyšuje, protože místní produkce klesá a dodávky z Ruska se snížily zhruba na úroveň dlouhodobých kontraktů. V minulosti jsme měli plné zásobníky a stabilní dodávky z Ruska, což nás přes zimu chránilo – jak z hlediska fyzické dostupnosti plynu na trhu, tak z hlediska cen, protože jsme nebyli tolik vázáni na cenu v Asii.
Mezinárodní energetická agentura vyzvala Rusko, aby zvýšilo dodávky do Evropy. Co se v posledních dnech změnilo?
V květnu Mezinárodní energetická agentura vyzvala Rusko a další výrobce energie, aby přestali investovat do nových těžebních polí, abychom v roce 2050 dosáhli uhlíkové neutrality. Nyní se jim za několik měsíců řekne, aby zvýšili dodávky do Evropy.
Panuje zde