Jak se láme chleba po belgicku
Belgický deník Radky Smejkalové: Neděle ráno, fronta až za roh. To přivezli banány nebo nový model iPhonu? Nikoliv, to pekařka otevřela krámek a ulicí se line neodolatelná vůně čerstvého pečiva. Chléb je artiklem, který v Belgii dosud neztratil na exkluzivitě.
S nadsázkou řečeno má každá belgická ulice svého pekaře. Statisticky viděno jich je v každé belgické obci průměrně deset. Prakticky vzato má každý jedinec toho svého oblíbeného a do supermarketu by pro chléb nešel, i kdyby mu mělo škručet v břiše.
V Belgii funguje zhruba šest tisíc pekařství, což je téměř devětkrát více než v početně srovnatelném Česku. Převážně jde o rodinné podniky – zatímco v horních patrech (většinou řadových) domků se bydlí, v zadním traktu přízemí se kvasí a peče a z maličké provozovny na straně ulice prodává. Každá pekařská rodina má nejen
