Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je potřeba zabránit tomu, aby jménem prezidenta jednali úředníci hradní kanceláře, říká ústavní právník

Veřejnost nemusí znát přesné detaily chorobopisu, musí ale mít dostatečné informace o tom, jestli je prezident schopen funkci vykonávat, nebo ne, říká ke komunikaci Hradu o zdravotním stavu Miloše Zemana ústavní právník Jan Wintr. Hlava státu je v nemocnici od neděle. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Veřejnost nemusí znát přesné detaily chorobopisu, musí ale mít dostatečné informace o tom, jestli je prezident schopen funkci vykonávat, nebo ne, říká ke komunikaci Hradu o zdravotním stavu Miloše Zemana ústavní právník Jan Wintr. Hlava státu je v nemocnici od neděle. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Miloš Zeman je od neděle hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici. Expert na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr v rozhovoru s Deníkem N říká, že aktuálně veřejnost neví, zda je prezident schopný vykonávat svůj úřad. Jasno by podle něj mělo být do doby po ustavující schůzi nové Sněmovny, kdy musí prezident přijmout demisi vlády a jmenovat nového premiéra. Dolní komora a Senát by ale měly začít konat dříve, aby pravomoci hlavy státu případně včas přešly na někoho jiného, myslí si Wintr.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Jak zajistit, aby skutečně jednal prezident, a nikoli lidé v jeho okolí za něj.
  • Kdy přijde čas na aktivaci článku 66 Ústavy a zbavení prezidenta pravomocí.
  • Jak by měla postupovat Sněmovna, když nebude věřit, že nového premiéra skutečně jmenoval prezident.
  • Zda může Andrej Babiš udělit milost sám sobě, kdyby na něj tato pravomoc podle článku 66 Ústavy přešla.

Víme, zda máme v Česku prezidenta schopného vykonávat úřad?

Myslím, že to nevíme, protože způsob, jakým Kancelář prezidenta republiky informuje, považuji za nedostatečný a svým způsobem urážlivý vůči veřejnosti. Mám na mysli především způsob, jakým komunikuje mluvčí.

Prvním aktem, který bude třeba, aby prezident republiky udělal, bude po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny přijetí demise staré vlády a jmenování předsedy vlády.

Předtím by měl ještě prezident svolat zasedání Poslanecké sněmovny, pro to má ale Ústava náhradní řešení, že pokud ho prezident nesvolá, sejde se Sněmovna sama třicátý den po dni voleb.

To by šlo bez aktivního zapojení prezidenta. Po ustavující schůzi musí vláda podat demisi a tu musí přijmout prezident republiky. Do té doby by se mělo vyjasnit, jestli prezident republiky je schopen jednat. Pokud ne, mělo by dojít k řešení této situace, především tedy k usnesení Sněmovny a Senátu podle článku 66 Ústavy o neschopnosti výkonu funkce (pokud se obě komory Parlamentu shodnou, že hlava státu není ze závažných důvodů schopna vykonávat úřad, pravomoci přejdou na další ústavní činitele, pozn. red.).

Je potřeba především zabránit tomu, aby jménem prezidenta jednali úředníci kanceláře prezidenta republiky. Lid musí mít jistotu, že to, co je vydáváno za akt prezidenta republiky, je skutečně akt učiněný prezidentem republiky s jasným vědomím a je to projevem jeho jasné vůle.

Kdyby zde bylo podezření, že tomu tak není, dal by se takový akt napadnout?

V případě pochybností by měli ústavní činitelé trvat na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Miloš Zeman

Sněmovní volby

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější