Noví poslanci nevylučují rozpočtové provizorium. Nedostatek peněz nehrozí, vláda by ale musela spěchat
V Česku se po roce znovu objevuje téma možného rozpočtového provizoria. Důvodem tentokrát nejsou neshody mezi vládou a komunisty, ale obava z vysokého schodku, který by formující se vláda chtěla významně snížit. V provizoriu by získala čas rozpočet přepracovat, což by mohlo přispět k tomu, že by ratingové agentury hodnotící schopnost českého státu splácet své dluhy nemusely reagovat negativně. Přečtěte si, co vše by provizorium pro život v Česku znamenalo.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
O možnosti provizoria v současnosti hovoří například Starostové. K rozpočtovému provizoriu dochází ve chvíli, když pro aktuální rok rozpočet není schválen. Má zamezit tomu, aby státní pokladna zůstala bez peněz ve chvíli, kdy není zákonem ustanoveno, kolik chce stát vybrat na daních, a především kolik peněz chce z rozpočtu vydat.
Rozpočtové provizorium se řídí jedním klíčovým pravidlem. Ve chvíli, kdy pro daný rok není schválený zákon o rozpočtu, řídí se rozpočet nastavením roku předchozího, v tomto případě pro rok 2021. Ten byl schválený s očekávanými příjmy ve výši 1385,3 miliardy korun a výdaji o 500 miliard korun vyššími.
Nakládání s těmito penězi nicméně bude mít ministerstvo financí omezené. V případě neschváleného rozpočtu totiž může vynakládat každý měsíc pouze proporční část, tedy jednu dvanáctinu předtím schválených finančních prostředků. Každý měsíc by tak vláda mohla disponovat 157 miliardami korun.
Provizorium vládě svazuje ruce, nemůže například
