Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Konference COP26 je poslední šancí zmírnit oteplování, shodly se účastnice Prague Climate Talks

Klimatická věda již nenechává žádné pochybnosti o tom, že za globálním růstem teploty stojí lidská činnost a že tento růst bude mít na svědomí stále více klimatických katastrof. Nadcházející konference COP26 je proto vnímána jako zlomový moment a provází jí velká očekávání. Po roce odkládaní, způsobeném pandemií koronaviru, se klimatický summit OSN uskuteční letos v listopadu ve skotském Glasgow. Podle účastnic debaty Prague Climate Talks představuje COP26 nejdůležitější událost od roku 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda. Státy zde mají představit navýšené závazky pro snižování svých emisí skleníkových plynů. Hlavní pozornost bude směřovat k největším světovým producentům emisí jako jsou Čína nebo USA.

Letošní poslední debata ze série odborných diskusí zaměřujících se na změny klimatu se uskutečnila v úterý 5. října v online formátu. Účastnice této debaty se věnovaly nadcházející konferenci COP26, hlavním očekáváním i možným oblastem mezinárodních neshod.

Největší očekávání jsou kladena na státy, jež jsou zodpovědné za největší část světových emisí skleníkových plynů, tedy Čínu, USA, Rusko a země EU. Mezi doposud nejambicióznější z nich patří především EU a USA, kteří se na mezinárodním poli staví do pozice klimatických lídrů. Značný pokrok učinila také Čína, od níž se očekává zásadní přehodnocení plánů na snižování emisí v následujících několika desetiletích. Protipólem je pak Rusko, které v oblasti ochrany klimatu zatím není příliš aktivní, jak zmínila Jitka Martínková, koordinátorka Klimatické koalice. Všechny státy by letos měly představit své navýšené závazky tak, aby se společnými silami podařilo omezit oteplení planety na 1,5°C do konce tohoto století. Současná trajektorie vede k oteplení o přibližně 3°C.

Podle Romany Březovské, analytičky Asociace pro mezinárodní otázky, mohou jednání čelit i potenciálním kolizím, a to především mezi rozvinutými a rozvíjejícími se státy. Hlavním problémem je skutečnost, že zatímco rozvíjející se země např. v Africe neprodukují takové množství emisí jako země rozvinuté, jsou to právě ony, které jsou už nyní nejvíce zasaženy následky klimatických změn.

Zajímavý příspěvek do debaty přinesla Barbora Kvasničková, mladá delegátka OSN, která nastínila vnímání klimatické změny mezi mladou generací. Dle jejích zkušeností záleží na tom, odkud mladí lidé pocházejí, což se odráží na jejich pohledu na urgentnost klimatickou změnu řešit. Pro mladé lidi např. z pacifických ostrovů je změna klimatu přímým ohrožením jejich životů.

V závěru debaty se účastnice dotkly také současné pandemie. Shodly se, že pandemie ukázala, že pokud existuje dostatečná politická vůle, je možné vynaložit velké finanční prostředky na řešení konkrétních problémů. Poukázala však také na nerovnost mezi rozvinutými a rozvíjejícími zeměmi. Při řešení klimatické krize je nutná vzájemná důvěra a té je možné dosáhnout pouze tím, že rozvinuté státy dodrží své sliby a převezmou hlavní díl odpovědnosti.

 

Pokud jste debatu nestihli, můžete si ji pustit na facebookové stránce Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který diskuze Prague Climate Talks pořádá ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich Böll Stiftung.

Denní přehledy aktuálních informací, výběr nejzajímavějších článků nebo celé články z vybraných témat. Aby vám během léta nic důležitého neuteklo, využijte možnosti odebírat newslettery Deníku N přímo do vašeho e-mailu. Odběr si jednoduše nastavíte ve vašem uživatelském účtu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Inzerce

V tomto okamžiku nejčtenější