Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

V ekonomických otázkách si koalice spíše notují, ďábel se ale skrývá v detailech

Pětice stran má vůli sestavit novou vládu. Jednání o společném programu budou ale těžká. Foto: ČTK
Pětice stran má vůli sestavit novou vládu. Jednání o společném programu budou ale těžká. Foto: ČTK

Analýza: Volební bloky Spolu a Pirátů se Starosty se chystají na sestavení nové vlády. Při pohledu do ekonomických částí jejich volebních programů se zdá, že by shodu v nejzásadnějších bodech nalézt mohly.

Budou se státním zaměstnancům dále zvyšovat platy? Jaké daně budeme platit? Jak zajistit dostupnější bydlení a peníze na budoucí důchody? Na tyto otázky by měla nová vláda nalézt odpovědi v uceleném ekonomickém plánu. Porovnali jsme proto ekonomické části volebních programů dvou koalic, které ohlásily záměr na sestavení nové vlády.

Stlačíme schodek rozpočtu

Stát už druhým rokem hospodaří se stamiliardovými schodky rozpočtu, za což do značné míry může pandemie koronaviru. V návrhu hospodaření na příští rok ovšem dosluhující vláda ANO a ČSSD opět počítá s vysokým deficitem. Ten má činit téměř 370 miliard korun, i když se ekonomika už vzpamatovává z pandemického šoku, a stát se navíc v roce 2022 už nejspíše zbaví nákladných covidových programů.

Ekonomové od nové vlády žádají plán na ozdravení veřejných financí, který by zadlužování země zpomalil. S tím demokratické koalice počítají.

Obě ve svých programech shodně uvádějí, že hodlají dosáhnout stavu, kdy Česko bude plnit takzvaná maastrichtská kritéria. Podle nich by se měl schodek státního rozpočtu držet pod třemi procenty výkonu ekonomiky, což činí zhruba 165 miliard korun. Pro srovnání: v srpnu ministerstvo financí odhadovalo, že letošní deficit dosáhne výše 7,7 procenta HDP a v příštím roce klesne na pět procent.

Piráti a hnutí STAN ve svém programu píšou, že menšího než tříprocentního schodku země pod jejich vedením dosáhne v roce 2025. Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 má ještě ambicióznější cíl: do konce volebního období chce deficit snížit pouze na 1,5 procenta HDP.

Obě koalice toho chtějí dosáhnout snížením počtu úředníků, které ale může přinést úspory jen v řádu jednotek miliard korun.

Sporné body

Rozdíly panují v otázce

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozpočet

Sněmovní volby 2021

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější