Co můžeme čekat od pravicové Sněmovny a kdo může zastoupit tradiční levici
Jana Hamáčka a Vojtěcha Filipa spojuje asi jen málo věcí, po právě proběhlých volbách přece jen společný jmenovatel našli. ČSSD a KSČM, v jejichž čele oba stojí, nepřekonaly pětiprocentní hranici a do Sněmovní 4 tak minimálně v jednom volebním období neusednou.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Posun směrem doprava nastane v dolní komoře už vítězstvím trojkoalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL coby středopravá uskupení. Tyto strany sice už deklarovaly, že do vlády chtějí jít spolu s druhou koalicí Pirátů a Starostů, jenže ani tato formace levicové smýšlení ve Sněmovně nevyváží, ačkoli třeba Piráti před volbami například z úst šéfa ODS Petra Fialy čelili nařčení, že jsou „nová levice“.
Piráti navíc ve Sněmovně citelně oslabili, neboť ze současných 22 poslanců klesli na čtyři. Ze současné čtveřice poslanců ve složení Ivan Bartoš, Jakub Michálek, Olga Richterová a Klára Kocmanová se levici podle politologa Patrika Eichlera z Masarykovy demokratické akademie nejvíce přibližuje Richterová. Za KDU-ČSL pak zmiňuje například
