Peking si úderem na EU navařil bryndu. Vrátil se mu jako bumerang, říká terč čínských sankcí Reinhard Bütikofer
Čínská politika Angely Merkelové nestihla proměnu čínského režimu: snažila se provrtat dřevo, přitom vrtala do oceli. Ale chyboval i Peking ve svém nátlaku na Evropu. Obrátilo se to proti němu, ale nepřizná to, z ústředního výboru KS Číny se mi omluvili jen jedinkrát v životě, říká v exkluzivním rozhovoru s Deníkem N Reinhard Bütikofer. Německý europoslanec, unijní vyjednavač s Čínou – a od letoška také jednička na čínském sankčním seznamu.
Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme:
- Skutečně Angela Merkelová neviděla, jak se jí Čína mění před očima? A jaký přístup k Číně čekat od nové německé vlády?
- Míří členské země EU ve stopách Litvy, která podpořila Tchaj-wan a postavila se Pekingu?
- Má smysl rozmrazovat zmraženou investiční dohodu? A proč ji vůbec EU schválila, když na ni pršela kritika?
- Kdy se dozvíme víc o iniciativě Global Gateway, jíž chce EU konkurovat čínskému Pásu a stezce?
- Tíží unijního vyjednavače s Čínou Bütikofera sankce, které na něj uvalil Peking?
Reinharda Bütikofera jsem poprvé potkala asi před čtyřmi lety. Bylo to na novinářském obědě, který s ním organizovala AMO, a udělala na mě dojem přímočarost, s jakou mluvil o Evropě a Číně.
Už tehdy řídil v Evropském parlamentu Delegaci pro vztahy s Čínskou lidovou republikou; politik v době, kdy Čína byla hlavně „příležitost“ a „hospodářská veličina“, kdy mnohé z toho, co teď Evropu na Číně pálí, stálo stranou jevištních reflektorů kdesi v zákulisí.
Ale Bütikofer s námi otevřeně mluvil jak o nadějích vkládaných do Číny, tak i o úskalích. Asi to bylo i tím, že jsme obědvali takzvaně off-record, tedy mimo záznam. Nicméně od té doby se mnohé změnilo.
Pohled na „čínskou příležitost“ se pozměnil, mezi EU a Pekingem to začalo skřípat a nakonec přišel letošní březen: sankce EU na vybrané čínské činitele kvůli kulturněgenocidní totalitě v Sin-ťiangu, blesková odveta čínského vedení a vzápětí
