Deník N

Od střelby v Parklandu zemřelo v USA střelnou zbraní 1200 dětí. Politici navrhují dvě protichůdná řešení

Tři muži se přišli poklonit k plotu školy Marjory Stone Douglasové, kam lidé přinesli květiny. Foto: Jana Ciglerová, Deník N
Tři muži se přišli poklonit k plotu školy Marjory Stone Douglasové, kam lidé přinesli květiny. Foto: Jana Ciglerová, Deník N
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Zatímco si Američané po celé zemi vesele posílají srdíčka, kupují čokolády a předávají růžově zabalené květiny, pro sedmnáct rodin amerického města Parkland je Valentýn už navždy dnem bolestivého smutku. Přesně před rokem do budovy gymnázia Marjory Stone Douglasové (MSD) na Floridě vešel vyhozený student Nikolas Cruz a postřílel čtrnáct studentů a tři učitele.

Po jedné z nejhorších masových střeleb v historii Spojených států se v zemi vzedmula velká vlna odporu ke zbraním. Rodiče zemřelých dětí a jejich spolužáci založili hnutí s názvem Už nikdy víc (Never Again), které si dalo za cíl přimět americké zákonodárce ke zpřísnění podmínek, za kterých můžou lidé držet zbraň.

Zejména na Floridě byly totiž zákony tak volné, že i psychicky narušený Cruz s opakovaným záznamem na psychiatrii i u policie si v devatenácti letech mohl sám koupit poloautomatickou pušku.

Tehdejší guvernér Floridy Rick Scott pak tři týdny nato podepsal zákon, který zvedl věkovou hranici – teď už si rychle pálící zbraně smějí koupit jen lidé starší 21 let. Zakázal takzvané bump stocks, upravenou pažbu se zařízením, které přemění poloautomatickou zbraň na automatickou,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

USA

V tomto okamžiku nejčtenější