Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je to katastrofa, říká prezident. Rumunsko láme rekordy v úmrtí, JIP s covidem jsou plné

Nárůst počtu obětí covidu od letošních letních prázdnin v Rumunsku a Bulharsku. Zdroj: OWID
Nárůst počtu obětí covidu od letošních letních prázdnin v Rumunsku a Bulharsku. Zdroj: OWID

Rumunsko je druhé nejméně proočkované v EU, ve špatném stavu je i zdravotnictví, což dokazují mimo jiné i časté požáry v nemocnicích.

Když na sousedním Slovensku v únoru vrcholila tamní druhá vlna pandemie, přišlo do Bratislavy skoro na měsíc pomáhat několik lékařů z Rumunska. Jeden z nejchudších států EU ukázal solidaritu se zemí, kde v tom momentě umíralo po Peru oficiálně nejvíce lidí na světě v přepočtu na obyvatele (Slovensko tehdy překonalo i Českou republiku).

Nyní se situace změnila. Rumunsko zažívá nejtěžší období během pandemie: rekordy padly v počtu nových denních případů i úmrtí. V nemocnicích je ve 20milionové zemi v současnosti asi 15 000 lidí s covidem (v ČR dnes 299). Přes 400 z nich jsou navíc děti do 18 let.

Plné JIP

Ve středu druhý den po sobě Rumunsko hlásilo, že nemá ani jednu volnou JIP pro pacienta s tímto onemocněním. Celkově je jich obsazených přes 1500. Země už celostátně pozastavila neurgentní operace i příjmy. A volá o pomoc Evropskou unii.

Zatím jde pouze o dodávky experimentálního přípravku tocilizumab a kyslíku, ale představitelé země naznačili i možnost převozu pacientů do zahraničí. Rumuni si však uvědomují, že to není řešení.

„Kdy všichni pochopíme, že situace je velmi vážná?“ ptala se koncem září stránka vládní očkovací agentury.

„Je to katastrofa,“ komentoval situaci včera rumunský prezident Klaus Iohannis. Rumunsko je momentálně v počtu oficiálních úmrtí třetí nejhorší v Evropě (po Bulharsku a Černé Hoře) a čtvrté v počtu případů (po Srbsku, Litvě a Černé Hoře).

Denní přírůstek potvrzených případů covidu, momentálně nejpostiženější země v Evropě, přepočteno na milion obyvatel, 7denní klouzavý průměr. Zdroj: OWID

Tři důvody

Dá se říct, že jsou tři důvody, proč je vlna delta v Rumunsku tak špatná, zejména ve srovnání se zeměmi západní Evropy. Tam v mnoha státech sice bylo mnoho případů, ale nemocnice přeplněné nebyly.

První je očkování – Rumunsko je druhou nejméně očkovanou zemí v Evropské unii, všechny potřebné dávky dostalo jen 28 procent celkové populace. Druhé je Chorvatsko a třetí Slovensko s asi 42 procenty.

Důležité je, že Rumuni mají nedostatečně očkované starší lidi. Plně očkovaných je 20 procent lidí nad 80 let, hranici 40 procent nepřekročilo ani v případě věkových kategorií 70–80, 60–70 a 50–60. Právě ty jsou nemocí nejohroženější.

„Nechtěl jsem se očkovat, protože jsem se bál,“ řekl agentuře AP 55letý Adrian Pica, jehož s covidem hospitalizovali na jednotce intenzivní péče nemocnice v Bukurešti. „Až dosud jsem na covid nevěřil. Myslel jsem si, že je to chřipka. Teď jsem nemocný a v nemocnici. Chtěl bych vakcínu,“ řekl.

Podle rumunských zdrojů bylo mezi oběťmi covidu poslední týden v září 91,7 % neočkovaných lidí (nevakcinovaných nad 50 let je něco nad 60 procent).

V jedné z nemocnic je z pacientů na JIP 98 % neočkovaných.

Rumunsko (zelená) letí v počtu obětí covidu raketově vzhůru. Graf zobrazuje 5 nejhorších zemí Evropy současnosti plus pro srovnání ČR. Zdroj: OWID

Odborníci viní z nízké proočkovanosti chybějící reklamní kampaň, jakož i „historickou nedůvěru lidí v úřady“.

„Během kampaně byly naneštěstí jejími hlavními komunikátory politici,“ řekl AP rumunský odborník na zdravotnictví Vlad Mixich s tím, že nepomohlo ani časté střídání ministrů během pandemie.

Padla vláda

Důvěra lidí v politiky zřejmě nestoupne ani poté, co v úterý padla vláda premiéra Florina Citua. Pro jeho odvolání hlasovala jasná většina dolní komory parlamentu.

Florin Citu ze středopravé Národní liberální strany se k moci dostal po loňských volbách, když skončila dlouholetá vláda Sociálnědemokratické strany. Proti jejím korupčním skandálům v předchozích letech protestovali v ulicích desetitisíce Rumunů.

Citu vládl s podporou menšího koaličního partnera, ale ten se od něho odvrátil poté, co premiér pro údajnou nekompetentnost odvolal jeho ministra spravedlnosti. V zemi jsou nyní vedena zákulisní jednání o tom, kdo bude novým premiérem a zda nebudou předčasné volby. Popularita socialistů šla znovu nahoru.

Požáry v nemocnicích

Druhý důvod silné vlny covidu může být ten, že Rumunsko na rozdíl od některých jiných států nezažilo až tak silné předchozí vlny. Vrchol mělo letos v květnu.

Nejlépe zhodnotit, jak země covid zvládla, může údaj o nadměrných úmrtích. Od začátku pandemie v Rumunsku zemřelo o 22 procent lidí více než běžně. V České republice i na Slovensku to byl nárůst o 31 procent a v sousedním Bulharsku 33 procent.

To naznačuje, i když najisto se to tvrdit nedá, protože jsou zde i jiné faktory (věková struktura populace), že promořenost v zemi by mohla být o něco menší než u nás, což také může mít vliv na to, jak silná je v Rumunsku varianta koronaviru delta.

Třetím důvodem, proč v Rumunsku umírá tolik lidí v porovnání se západními státy, je špatný stav místního zdravotnictví. Už v roce 2015 po požáru v bukurešťském klubu Colectiv mnozí lidé zemřeli ne na popáleniny, ale kvůli infekci v nemocnicích.

Hodně o kvalitě zdravotnictví vypovídá i to, že v zemi za poslední rok došlo už k několika požárům v nemocnicích. Naposledy hořelo minulý pátek na infekční klinice v Konstanci. Zemřelo sedm pacientů.

„Je to další hrozné neštěstí, které potvrzuje nedostatečnou infrastrukturu v rumunském zdravotnictví,“ řekl po požáru prezident Klaus Iohannis. „Zastaralý“ systém se podle něj během covidu dostal pod „nepředstavitelný tlak“.

Muž na invalidním vozíku na chodbě Pneumologického institutu Maria Nasty vdechuje kyslík z kyslíkové nádrže, zatímco čeká, až mu bude přidělena přistýlka v jednom z pokojů. Foto: Octav Ganea, Inquam Photos via Reuters

Příčina posledního požáru není zatím jasná, ale zmiňován byl například zkrat ve starém elektrickém vedení.

„Tato tragédie se dala čekat, protože infrastruktura je stará. Pracujeme v nemocnicích, které byly v drtivé většině postavené v 70. a 80. letech: pokoje jsou malé a sanita a elektroinstalace velmi staré,“ řekl Euronews Bogdan Tanase, předseda Rumunské asociace lékařů.

Zákaz vycházení pro neočkované

Británie, Norsko, Dánsko i Švédsko už oznámily konec opatření, protože populaci považují za dostatečně proočkovanou na to, aby mohla s virem volně žít. Ačkoliv nikdo nedokáže vyloučit, že se situace na podzim i tam zhorší.

Na druhé straně Rumunsko opatření zpřísňuje. Zavedlo covidové pasy na vstup na hromadné akce, do kin, fitnesscenter a restaurací. Lidé, kteří nejsou očkovaní ani neprodělali covid, mají vstup zakázán.

Platí i zákaz vycházení pro neočkované po 20. hodině.

Ve městech, kde je rozšířený virus, platí povinnost nošení roušek na veřejnosti, i venku.

Vláda zvažuje i povinné očkování pro zdravotníky: momentálně 40 procent z nich není očkovaných.

Proti opatřením o víkendu protestovalo v Bukurešti asi 15 tisíc lidí.

V posledních dnech však počty nově naočkovaných Rumunů výrazně narostly. Důvodem může být to, že se lidé zalekli pandemie, ale i tvrdá opatření proti neočkovaným.

Situace v Litvě

Situace se zhoršuje ve většině východní Evropy. Rekordní počty úmrtí má Rusko, vysoké jsou právě na Balkáně, na Ukrajině, ale i v pobaltských zemích.

Jedině Litva má z těchto států vysoký počet úmrtí (podobný jako Rumunsko) i přes vysokou proočkovanost populace.

V této 2,7milionové zemi je plně očkovaných 60 procent obyvatelstva (těsně pod průměrem EU), stejně jako například v Rakousku.

V nemocnicích je tam momentálně 1356 lidí. Je to méně než v Rumunsku a Bulharsku, ale výrazně více než na západě Evropy.

Saulius Čeplinskas, bývalý šéf státního Centra pro přenosné nemoci a AIDS, vyjmenoval na webu LRT tři důvody zhoršené epidemické situace.

Prvním podle něj je, že lidé jsou unavení pandemií a nedávají si pozor.

Druhým, že příliš spoléhají na vakcíny. I očkováni lidé, zejména starší a zranitelnější, mohou skončit v nemocnici, případně nemoci podlehnout, i když hrozba je výrazně nižší.

Třetím důvodem je infekčnější varianta delta, která podle něj vytvořila „jinou pandemii“.

Na rozdíl od mnoha západních zemí, například Británie, ale i zmiňovaného Rakouska, má Litva méně očkovaných seniorů. Například stále asi 40 procent lidí nad 80 let nedostalo žádnou dávku, což je zhruba na úrovni Slovenska. Naopak 11 západních zemí má tuto skupinu očkovanou nad 90 procent, některé dokonce na téměř 100 procent.

Litevská vláda proto ve středu oznámila, že navrhne dávat lidem and 75 let 100 eur za očkování. Neočkovaní senioři tuto částku dostanou, pokud se plně vakcinují do prosince. Momentálně je v zemi 80 000 lidí z 270 000 v tomto věku, kteří nejsou očkovaní ani nepřekonali covid. Právě dvě třetiny úmrtí tvoří lidé nad 75 let.

Sto eur dostanou i už očkovaní senioři, kteří si nechají aplikovat třetí dávku.

Souhrn článku:

  • Situace s covidem se v Rumunsku i sousedním Bulharsku výrazně zhoršuje.
  • Rumunské nemocnice žádají o pomoc, zejména pokud jde o léky a kyslík.
  • V některých nemocnicích docházejí místa pro covidové pacienty, především na JIP.
  • K příčinám bývají řazeny hlavně velmi nízká proočkovanost a špatná úroveň zastaralého zdravotnictví.
  • Vyšší počty nakažených, hospitalizovaných nebo zemřelých hlásí i další země východní Evropy.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Balkán

Koronavirus

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější