Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mravenci přežili dinosaury i doby ledové. Něco se naučí i od moderního člověka a půjdou dál

Mravenec druhu Formica exsecta má silná kusadla, jimiž dokáže ustřihnout list rostliny, ale také poměrně bolestivě kousnout člověka – nebo medvěda. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N
Mravenec druhu Formica exsecta má silná kusadla, jimiž dokáže ustřihnout list rostliny, ale také poměrně bolestivě kousnout člověka – nebo medvěda. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Ve slovenském Horehroní žije druhá největší kolonie mravenců Formica exsecta v Evropě. Nepřátele dokážou pokousat tak, že se jich bojí i medvědi.

„Dobrý den, kdo tady bydlí?“ zeptá se entomolog Adrián Purkart a jemně nadzvedne hlínu na vrchu mraveniště, které je vysoké přibližně třicet centimetrů. Běžný člověk by prostě viděl mravence někde u Pohronské Polhory mezi Breznem a Tisovcem. On vidí druh tohoto hmyzu, který je mírně odlišný od toho, který hledáme.

„Mravencům se věnuji od šesti let, kdy mě zaujali svou organizovaností. Chodil jsem je po škole pozorovat do lesa. I když jsem doma řekl, že jdu na hřiště,“ říká.

Začátkem září s námi hledal druhou největší kolonii mravence Formica exsecta v Evropě. V roce 2017 napočítali slovenští vědci na Horehroní až 1500 mravenišť, ve kterých žilo přibližně 200 milionů mravenců. V jejich nejpočetnější kolonii, která sídlí v Rumunsku, je více než tři tisíce hnízd.

Horehronskou kolonii, která se od výzkumu přestěhovala o několik desítek metrů, jsme nakonec našli a nechali se při jejím sledování pořádně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Příroda

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější