Milionové dotace z ministerstva nepomáhají. Neatraktivní regiony zůstávají bez lékařů
Obcí, které jsou bez praktika nebo pediatra, přibývá. Ministerstvo zdravotnictví chce problém řešit státními dotacemi, vyplatilo už více než 80 milionů korun. Deník N zjistil, že do měst s největšími problémy se nové lékaře přesto nalákat nedaří. Která města dotace dostala a kde naopak na lékaře čekají marně?
V Horšovském Týně na Domažlicku mají k nejbližšímu dětskému lékaři dvacet minut cesty autem. „Jediný pediatr, který tu dosud byl, odešel do důchodu. Aktuálně tak není v našem městě žádný dětský lékař. Já sám mám devítiletého syna a musíme dojíždět až do Stodu, což je zhruba pětadvacet kilometrů,“ řekl Deníku N starosta pětitisícového města Josef Holeček (ODS).
Město zkouší nalákat nového pediatra, jak se dá. Nabízí prostory pro ordinaci i městský byt. Marně. Podobný problém tady brzy nastane i s praktikem pro dospělé. Lékaři jsou v důchodovém věku, jeden z nich slouží jen několik hodin týdně.
V žebříčku ministerstva zdravotnictví patří Horšovský Týn k místům s nejhorší dostupností praktiků a pediatrů v republice.
Lékař k dispozici jen dva dny v týdnu
Na podobné příčce je také středočeský Rakovník. Praktický lékař je v tomto městě pacientům k dispozici jen některé dny v týdnu. „Je to problém, který místní trápí. Například lékař mojí maminky ordinuje v Rakovníku jen dva dny, zbytek týdne jezdí ordinovat do dalších vesnic. Pokud mají pacienti obtíže, musejí za lékařem dojet,“ potvrdila Kateřina Hradilová, mluvčí města Rakovníka. Ne každý senior má přitom svoje auto nebo je schopný řídit.
Měst, kde pacienti nemají svého praktického lékaře a musejí za ním dojíždět dál než deset minut autem nebo mají většinu praktiků v důchodovém věku, je podle ministerstva zdravotnictví celkem 84. U pediatrů je situace ještě horší, špatně dostupných míst je 120 po celé republice. Každoročně přitom tento počet stoupá.
Zájemci o zřízení ordinace praktického lékaře, pediatra nebo zubaře mohou získat dotaci ministerstva zdravotnictví až do výše půl milionu korun.
Největší problémy s dostupností praktických lékařů mají podle kritérií resortu například Dačice na Jindřichohradecku, Kaplice na Českokrumlovsku, Kraslice na Sokolovsku, Frýdlant na Liberecku, Valašské Klobouky na Zlínsku, Kroměříž, Vodňany na Strakonicku, Svitavy, Chotěboř a Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, Moravský Krumlov na Znojemsku, Varnsdorf na Děčínsku, Domažlice nebo Hustopeče na Břeclavsku. Ani do jednoho města ale zatím nový lékař navzdory nabídce dotací ministerstva zdravotnictví nepřišel.
„Lékaři, kteří bydlí na Rakovnicku, jdou raději pracovat do Prahy, která je po dálnici v dobrém dosahu. Místní lidé ale za zdravotní péčí budou těžko jezdit šedesát kilometrů,“ vysvětluje Hradilová jeden z důvodů, proč je ve městě o lékaře nouze.
Špatně nastavená dotace?
„Nabídka ministerských dotací žádného lékaře do naší obce nenalákala. Co slyším od lékařů, tak dvě stě padesát tisíc na vybavení je nedostatečná částka, jen zubařské křeslo stojí
