Odpovědní budeme až zítra. Proč za zdražení hypoték a úvěrů nevinit Českou národní banku
Komentář Jiřího Nováka: V reakci na finanční krizi v roce 2008 nařídily mnohé vlády fiskální střídmost (anglicky fiscal austerity). Tato kontroverzní politika na jednu stranu mnohde snížila zadlužení států, obnovila důvěru věřitelů a postavila základ ekonomickému oživení. Její přínos je dobře patrný například v Estonsku a Lotyšsku.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na druhou stranu však prohloubila krizi, zvětšila nerovnost bohatství a vedla ke strádání značné části obyvatelstva, jak bylo dobře patrné například z úpadku kvality zdravotní péče a z nárůstu sebevražd v Řecku. To v mnoha zemích popudilo obyvatelstvo proti vládám a předznamenalo nástup populismu, který „hořkou medicínu“ odmítá.
Poučena touto zkušeností deklarovala česká vláda záměr se ze současného ekonomického poklesu „proinvestovat“. Myslela tím patrně „proutrácet“, protože nárůst investic představuje jen zlomek deficitu plynoucího ze zvyšování vládních výdajů a snižování daní.
Poučení z roku 2008 však pro rok 2021 nemusí být