Česká vláda přidává rozpočtový plyn, když jiné země brzdí. Její kritika růstu sazeb je humpolácká, říká bývalý centrální bankéř
Bankovní rada České národní banky minulý čtvrtek přistoupila k razantnímu kroku. Ve snaze krotit bující zdražování zvedla základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Takové navýšení Česko nezažilo od roku 1997. Postup centrální banky záhy kritizovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). ČNB podle ní podkopává křehké hospodářské oživení po pandemii. Bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl naopak říká, že ministryně si svým útokem na ČNB jen hledá obětního beránka a snaží se z růstu inflace vyvinit. Podobně se už vyjádřili i současný vrchní centrální bankéř Jiři Rusnok a jeho předchůdce Zdeněk Tůma.
„Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země,“ napsala na Twitter ministryně financí Alena Schillerová v reakci na čtvrteční navýšení úrokových sazeb centrální bankou. Takový krok podle ní jen zvýší cenu úvěrového financování firem a domácnostem zase prodraží hypotéky.
V nedělních Otázkách Václava Moravce na to nebývale ostře reagoval guvernér centrální banky Jiří Rusnok. „Garantuji vám, že sazby budou zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové. Ta slova jsou naprosto nekompetentní,“ řekl šéf ČNB v České televizi.
Střety politiků s centrální bankou v Česku nejsou ničím neobvyklým. „Byla tu například výzva ústavních činitelů k
