Zneužíváme je a nadužíváme. Tím oslabujeme jejich moc. Antibiotická rezistence zabíjí, varují experti

Akci s názvem Prevence antibiotické rezistence odstartoval reprezentativní průzkum z července 2021 na vzorku 2000 respondentů. Jeho hlavním autorem je někdejší lékař Filip Brodan. V rozhovoru pro Deník N komentuje jeho výsledky spolu s mikrobioložkou a šéfkou Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helenou Žemličkovou.

• Jaký podíl lidí si v Česku schovává antibiotika v domácí lékárničce?
• Jak vzniká rezistence? 
• Kde hrozí kvůli rezistentním bakteriím největší nebezpečí?
• Kdy pomůže CRP nebo StrepTest? 
• Pomáhají probiotika? 

Téměř 30 procent respondentů vašeho výzkumu se domnívá, že antibiotika zabíjejí viry. Skoro 11 procent je přesvědčeno, že účinkují proti nachlazení, a 37 procent si myslí, že antibiotika umějí zkrátit dobu jeho léčby. Ani jedno není pravda. Skutečně někdo bere antibiotika na nachlazení?

Helena Žemličková (H. Ž.): Na léčbu příznaků nejrůznějších respiračních onemocnění se antibiotika zneužívají nejčastěji, přitom jen v menšině jde o bakteriální infekci.

Filip Brodan (F. B.): Rýma nebo bolest v krku je symptom. Ukazuje se, že lidé nerozlišují původce infekce, tedy jestli je bakteriální, nebo virová. Myslím si, že odpovědi pramení z nějaké historické zkušenosti, kdy měli lidé antibiotika „při nachlazení“, po dvou dnech se jim udělalo výrazně lépe, a oni jsou tak přesvědčeni, že to zafungovalo. Udělalo by se jim sice lépe i bez nich, ale už si to spojili. Ale ne, na běžné nachlazení skutečně nepotřebujete antibiotika.

Jenže lidé málokdy rozlišují bakteriální a virové infekce. Když je lidem špatně, běží k doktorovi a něco „na to“ chtějí. Antibiotika jsou v populaci asociovaná se silným účinkem proti zánětlivým onemocněním a bohužel i proti léčbě nachlazení. Proto se pacientům zdají být dobrou volbou bez ohledu na příčinu problému. Takže dostanou antibiotika na nemoci, které z principu neřeší. Ale budou spokojení, když je dostanou. A to je ten problém.

Mimochodem, v nějakém dalším dotazování chceme zkusit, jestli lidé znají rozdíl třeba mezi paralenem a penicilinem, trošku se obávám výsledku.

Bez léků to není ono

Antibiotika lidé přece nedostanou bez předpisu, ale pouze od lékaře. Nenesou za jejich nadužívání a nesprávné používání odpovědnost spíše lékaři a lékařky, kteří je nasazují i tam, kde je to zbytečné? Ti by přece bakteriální a virovou infekci měli rozpoznat, po laicích to nemůžeme chtít.

F. B.: Lékař někdy pacientovi řekne: „Léčba, která je pro vás indikovaná, je lehnout si do postele a vzít si čaj s citronem, vypotit se a spát.“ Ale to pro mnohé lidi není léčba, když nedostanou žádné léky. Pak dostane doktor špatnou referenci na internetu, pacient půjde jinam, však on mu to někdo jiný dá. Velká část lidí jde k lékaři už s tím, že mají „řešení“, a rovnou vyžadují po lékaři recept.

H. Ž.: Odpovědnost je na obou. Na lékaři i pacientovi. Jsme přesvědčeni, že je potřeba posilovat povědomí celé společnosti o rezistenci a správném užívání antibiotik.

F. B.: Lidé často přijdou do ordinace už s dopředu nastaveným názorem, mají někdy nereálná očekávání, těžko se hledá domluva. Expertiza je v rukách doktorů, ale nikdo se nechce dostat do konfliktu s pacienty. Navíc je těm lidem obvykle zle, když přijdou k lékaři, v takovém rozpoložení je diskuse těžká

Vy jste, paní doktorko, říkala, že u příznaků, které si běžně spojujeme s angínou, jde jen ve třetině případů o bakteriální angínu, kterou způsobuje streptokok, a že většinu bolestí v krku má na svědomí virus.

H. Ž.: Ano. Zánět v krku jen zhruba z jedné třetiny způsobí bakterie. Klinické příznaky, to, jak se nemoc projevuje, se ale liší – to pomůže v odlišení původce pomoci. Bakteriální mívají rychlejší nástup, pacient (mimochodem většinou školní děti) má vyšší teploty, bolesti při polykání a celkovou únavu.

U virových, které se