Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Případ unesené, znásilněné a zavražděné ženy otevřel v Anglii debatu o toleranci „kultury znásilnění“. Kdy začne i u nás?

Žena pokládá květiny v londýnském parku Clapham Common nedaleko od místa, kde byla naposledy spatřena Sarah Everardová živá. Březnové smuteční shromáždění policie na tomto místě s odvoláním na proticovidová opatření rozehnala, a vyvolala tak u veřejnosti bouře nevole. Foto: ČTK/AP
Žena pokládá květiny v londýnském parku Clapham Common nedaleko od místa, kde byla naposledy spatřena Sarah Everardová živá. Březnové smuteční shromáždění policie na tomto místě s odvoláním na proticovidová opatření rozehnala, a vyvolala tak u veřejnosti bouře nevole. Foto: ČTK/AP

Komentář Pavla Houdka: Případ únosu, znásilnění a vraždy Sarah Everardové, který šokoval veřejnost nejen v Anglii, je po právní stránce u konce. Vrah Wayne Couzens byl poslední zářijový den odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění. V celé kauze jde ale o mnohem více než o jednu konkrétní vraždu. Stala se symbolem dlouho neřešeného a okázale přehlíženého problému: bezpečí žen ve veřejném prostoru. Ten zůstává i po rozsudku stejně palčivým.

Systém si totiž poměrně dobře dokázal poradit s konkrétním pachatelem. Na to je ostatně stavěný a nutno říci, že v tomto případě zafungoval velmi dobře. Pachatele dokázal najít, usvědčit a potrestat za velmi krátkou dobu v řádech měsíců. Otázkou ale je, zda velmi přísný a nezvykle vysoký trest není fíkovým listem zakrývajícím fakt, že s problémem jako takovým si systém rady neví.

Na prvním místě celý případ velmi významně otřásl důvěrou v policii a její schopnost a ochotu chránit bezpečí žen ve veřejném prostoru. Vrah byl metropolitním policistou (složka podobná zhruba naší městské policii) a jako záminku k zadržení oběti využil

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější