Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Výlet do hmyzí říše: Sekora se trefil, zato Karafiát vás tahal za nos

Jak důležitá jsou pro mravence jejich tykadla? Foto: Peter F. Wolf
Jak důležitá jsou pro mravence jejich tykadla? Foto: Peter F. Wolf

Kdyby selhaly všechny přirozené regulační mechanismy, potomstvo jediného páru by se za sezonu teoreticky rozmnožilo na 5 598 720 000 000 jedinců. Jejich těla by pokryla území našeho státu do výšky 50 metrů. O kom je řeč? O prosté domácí mouše. O tom, že moucha ani žádný z jejích šestinohých příbuzných nejsou v žádném případě tvory nezajímavými a obyčejnými, chce čtenáře na více než pěti stech stranách přesvědčit kniha Ohroženi hmyzem? Neobvyklá setkání po 40 letech.

Zkušený entomolog Jan Žďárek v ní zkoumá, jak se jedinci tvořící biologickou třídu hmyzu rozmnožují, orientují v prostoru a jaká je jejich vzájemná komunikace, zvláště ta feromonová.

V neposlední řadě autor poutavě líčí i to, kolika důmyslnými, nebo až bizarními metodami to vše současní vědci zkoumají. Někteří kupříkladu testují, nakolik jsou pro mravence důležitá tykadla. Při pozorování mravenčí stezky zjistili, že mravenci neběží přímo, ale „kličkují sem tam, jako by se odráželi od pomyslných mantinelů“. Je to dáno tím, že nesledují feromonovou stopu na zemi, ale „běží v jakémsi voňavém tunelu vytvořeném parami feromonu nad stopou“. A jeho hranice vnímají právě svými široce rozpřaženými tykadly. Někteří mírně zlomyslní badatelé ovšem neváhají mravenci tykadla zkřížit a v této poloze je zafixovat: zmatený hmyz pak prý „připomíná spíš návštěvníka opouštějícího pohostinství po zavírací hodině než cílevědomého poutníka“, kterým zůstávají jeho druzi.

Jindy zase vědci bádají nad tím, jak samečkové některých druhů světlušek synchronizují svoje světelné záblesky. Byli tedy zavřeni do temné laboratorní komory, v níž byly nainstalovány jakési „vánoční stromečky“ se žárovičkami, jejichž blikání bylo možno libovolně měnit: „Světlušky posazené na stromečky místo ozdob se nedaly dlouho pobízet a přidaly se k pravidelnému rytmu záblesků elektrických lampiček. Když se začal rytmus záblesků elektrických svíček zvolna měnit, světlušky to nijak nevyvedlo z míry a skandovaly dále v měnícím se rytmu umělého zdroje.“ Naučili se tedy blikat v rytmu, který vědci zvolili.

Pevní, odolní, nezničitelní?

Kromě blikání zvládá ovšem hmyz i řadu dalších obdivuhodných výkonů. Jedním z hlavním motivů knihy je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější