České filmy na Finále Plzeň snad vlivem lockdownu hojně řešily vztahy mezi blízkými
Festival Finále Plzeň se chýlí ke konci. Zahájil jej snímek Moje slunce Mad, celkem uvedl přes sto různých filmů, mnohé s početnými delegacemi tvůrců.
Určitě nejpočetnější delegací byli tvůrci „animáku pro dospělé“ Moje slunce Mad natočeného Michaelou Pavlátovou podle románu redaktorky Deníku N Petry Procházkové. Ta se festivalovému deníku svěřila, že když snímek uváděla letos v Karlových Varech, byla to vůbec její první návštěva tohoto festivalu. Bylo to pro ni prý větší dobrodružství, než když jela na ukrajinskou válečnou frontu. Bohužel také musela připustit, že tento snímek je pro veřejné promítání v samotném Afghánistánu, kde se děj odehrává, naprosto nepřípustný.
Letos byl festival Finále již poněkolikáté spojen s festivalem vína. V parčíku přímo před Měšťanskou besedou, kde většina projekcí probíhá, měli stánky vinaři z celé republiky a představovali své novinky. Mezi nimi i nový trend, burčákové víno, což je pevně zazátkovaný burčák ponechaný půl roku v chládku. Výsledkem je prý příjemně perlivý nápoj. Svým ruchem a hlučností ovšem vinný festival ten filmový trochu převálcoval a ani publikum obou akcí se zřejmě moc nemísilo. Jen tu a tam jste mohli v hledišti promítacích sálů zahlédnout někoho se sklenkou na nožičce.
Finále bývá obvykle možností uvidět to podstatné z české filmové tvorby posledního roku. Kvůli covidem vynucené pauze se ale nakonec
