Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zajímalo mě, jak bude Matrix reflektovat změny v našem světě a běh času, říká slavný romanopisec David Mitchell

David Mitchell byl jedním z hostů letošního Světa knihy. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
David Mitchell byl jedním z hostů letošního Světa knihy. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Hostem veletrhu Svět knihy byl i David Mitchell, jeden z nejslavnějších britských spisovatelů střední generace. Nejznámější je jeho komplexní románová mozaika Atlas mraků, k českému vydání se chystá i jeho dosud nejnovější titul Utopia Avenue vyprávějící o fiktivní rockové kapele ze 60. let. V našem rozhovoru mluví o obou jmenovaných knihách i o své spolupráci na čtvrtém Matrixu.

Co bylo pro vás impulzem napsat román o neexistující rockové kapele Utopia Avenue?

Miluju hudbu a miluju psát o tom, co miluju. O hudbě je samozřejmě velmi těžké psát, protože když pomineme písňové texty, je hudba něčím, co jazyk přesahuje. Byla pro mě výzva používat jazyk k popisu něčeho mimojazykového, použít slova k popisu formy. Knihy nemají reproduktory, takže máte jako spisovatel k dispozici prostě jen ta písmenka. Jednou mi nešlo psaní, a tak jsem utíkal k četbě starých rozhovorů s muzikanty ze 60. a 70. let. A pak mě napadlo, že z toho útěku udělám něco užitečného.

Ta otázka, kterou jste mi položil, je vlastně dost obtížná. Ptáte se mě, jak mě něco napadlo. Ale já nevím, jak mě věci napadají. Svoje příští knihy si představuji jako letadla kroužící nad zaplněným letištěm. Dokud nedopíšu aktuální knihu, netuším, která z těch kroužících myšlenek nakonec přistane. Nevím, proč si vyberu zrovna toto letadlo, a ne jiné. Samotného by mě to zajímalo.

Říkáte, že knihy nemají reproduktory. Někteří spisovatelé, například Michael Connelly, sestavili pro své čtenáře playlist, který si mohou pouštět k četbě knih. Connelly vlastně do své knihy přímo vložil hudební CD.

Nedokážu číst při poslechu hudby. Ale je pravda, že jsem na Spotify umístil tři playlisty pod názvem Utopia Avenue. Obsahují písně z doby, v níž se román odehrává, které mi doporučili sami čtenáři. Vy posloucháte hudbu při čtení?

Já cíleně neposlouchám žádnou hudbu.

Jak to?

Miluju ticho.

Existují různé barvy ticha? Různé chutě ticha? Nebo je ticho prostě ticho?

Pro mě je ticho absence zvuku. Všude kolem nás je až moc zvuků. Většině lidí to vyhovuje, nesnášejí ticho, nechtějí být sami se svými myšlenkami.

Existuje dokonce strach z ticha. Tichofobie. Já myslím, že různé druhy ticha existují. Když jste na rande a ono to neklape,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější