Deník N

Jiný 28. říjen i rok 1918. Co se toho slavného dne a roku také stalo

Mapa světa 1918, The Daily Telegraph, Library of Congress
Mapa světa 1918, The Daily Telegraph, Library of Congress
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Je těch oslav na vás už příliš? V tomto článku se o vzniku Československa a konci první světové války nedozvíte nic. Je v něm ale o 28. 10. a roku 1918 všechno ostatní.

Zakázané město v Pekingu. Foto: Vincent Guth, Unsplash

První zajímavější známá historická událost spojená s 28. říjnem je patrně z roku 1420. Ten den byl Peking poprvé ustanoven hlavním městem čínské říše. Bylo to za vlády dynastie Ming. Ve stejném roce bylo dokončeno i pekingské Zakázané město. České země v tu dobu prožívaly podivné bezvládí, protože je sice po slabém Václavovi IV. zdědil jeho silnější bratr Zikmund, ale Češi ho jaksi neuznávali (dočká se až v roce 1436, jenže to už toho nestihne o moc víc než rok nato cestou z Prahy do Znojma zemřít). A tak se nelze divit, že v takové zdivočelé zemi lidé budoucí státní svátek poněkud nepietně předznamenali: jen za necelých 500 let dvanáct, 28. října 1424, řádící husité povraždili 700 obyvatel Mohelnice.

Obraz „Husitský masakr“. Autor: Pisanello, foto: autor neznámý, Wikimedia Commons

Lid ale do sebe moc nešel. Po dvou letech vlády Albrechta Habsburského se země Koruny české opět propadly do takového chaosu, že nabízenou královskou korunu už ani Albert Bavorský nechtěl. A ačkoliv šlechtické stavy konečně 28. 10. 1453 spořádaně korunovaly českým králem Ladislava Pohrobka, když nezletilec v roce 1457 konečně přijel do Prahy ujmout se vlády a oženit se, místo toho i on zemřel.

Ladislav Pohrobek, český král (1453–57), autor neznámý (15. stol.). Foto: Kunsthistorisches Museum Wien

Dvacátý osmý říjen tak v 15. století zachraňoval – až v Rotterdamu – svým narozením Erasmus (1466) a ještě mnohem dál Kryštof Kolumbus, který ten den slavného roku 1492 přistál na Kubě (byla to jeho druhá severoamerická zastávka po Bahamách, ale stejně si stále ještě myslel, že je v Asii).

28. říjen se zapsal tragicky, a to hned dvakrát, do dějin Japonska, které ten den v roce 1707 zasáhlo nejsilnější zemětřesení v jeho známých dějinách (přesáhne ho už jen jediné, to nedávné, z roku 2011, známé zničením jaderné elektrárny Fukušima). Jeho magnituda byla podle dnešních odhadů přes 8,6, vlna cunami dosáhla na jednom z míst výšky až 25 metrů, škody byly obrovské, obětí asi 5 000 a otřesy patrně způsobily i pozdější prosincový výbuch sopky Fudži. Japonsko se otřáslo i 28. 10. 1891, tentokrát nejničivějším vnitrozemským zemětřesením ve své historii s magnitudou asi 8. Lidí při něm zahynulo 7 273.

Mezi dvěma japonskými přírodními katastrofami se aspoň stihl narodit nejvýznamnější Slovák své doby Ľudovít Štúr (28. 10. 1815) a osmadvacátého října roku 1886 americký prezident Grover Cleveland před zraky až milionu Newyorčanů

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Výročí 100 let od vzniku Československa

V tomto okamžiku nejčtenější