Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zdravotnictví za 400 miliard. Jak se změnila péče za současné vlády?

Nedostatek lékařů a sester je znát i v regionech, kde tomu tak dříve spíš nebylo. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Nedostatek lékařů a sester je znát i v regionech, kde tomu tak dříve spíš nebylo. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Analýza: Jaké vysvědčení by vystavili současné vládě pacienti? Záleží na tom, jaké nemoci mají a kde bydlí. Důchodci dnes zaplatí méně za léky, více peněz zůstane třeba i diabetikům. Problém nedostupnosti péče ale zůstává a naopak se začíná rozšiřovat z odlehlých regionů i do dalších míst. A je tu i nenápadná, zato potenciálně nebezpečná „privatizace“ zdravotního personálu, který stále častěji míří do soukromých zařízení a ve státních a obecních pak chybí.

Politici dobře vědí, že je to zdravotnictví, přes které je možné vyhrát, či prohrát volby. Strany, které v minulých letech sáhly k poplatkům u lékaře nebo chtěly zavést nadstandardy, pak měly při hlasování problém. Mimochodem, od té doby už o tom raději nemluví a takový plán nemá ve svém aktuálním volebním programu žádná z politických stran, hnutí a koalic.

To, že je otázka zdravotní péče pro voliče klíčová, potvrzuje také nedávný průzkum agentury Median. Až 95 procent oslovených uvedlo, že je nejdůležitějším předvolebním tématem právě zdravotnictví, konkrétně „jeho zkvalitnění a udržení vysoké úrovně“.

Platí stále, že tuzemské zdravotnictví, které spotřebuje ročně zhruba 400 miliard korun, je vysoce kvalitní?

Z pohledu běžného pacienta je důležité, zda má přístup k péči bez ohledu na to, jak je movitý nebo zda má mezi zdravotníky kontakty.

Důchodci dnes zaplatí méně

Otázka první: Museli čeští občané v uplynulém volebním období sáhnout kvůli léčbě hlouběji do peněženky? Současná vláda na začátku svého období slíbila, že nic takového se dít nebude. A to splnila. I ve zdravotnictví se kabinet snaží hlavně si nenazlobit seniory. Některým pacientům dokonce zůstává více peněz než dřív.

Nejviditelnější je to u početné skupiny chronicky nemocných, kteří se většinově překrývají se skupinou důchodců.

Pacienti trpící běžnými nemocemi, jako je vysoký tlak, cukrovka nebo vysoký cholesterol, zaplatí dnes za své léky podstatně méně než dřív. Od začátku roku 2018 se snížily takzvané ochranné limity doplatků, což prosadila už předchozí vláda. Pro seniory nad 65 let je to maximálně 1000 korun za rok, pro lidi nad 70 let jen 500 korun. To, co v lékárně zaplatí nad zmíněnou hranici, posílají lidem zpět zdravotní pojišťovny. Dříve byl strop pro doplatky 2500 korun pro seniory nad 65 let.

Do limitu sice nespadají všechna léčiva, ale i tak ho pacienti pociťují. „Ochranný limit funguje ve velkém rozsahu u důchodců nad 70 let, u kterých je limit 500 korun za rok poměrně brzy překročený,“ říká předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Výdaje pojišťoven na „doplatkové stropy“ přitom velmi rychle rostou. Zatímco v roce 2017 zaplatily 116,6 milionu korun, předloni už vracely 770 milionů. Částka za loňský rok by měla podle odhadů činit zhruba miliardu.

Méně z peněženky vytáhnou i lidé za některé běžné úkony u zubaře. Už třetím rokem hradí pojišťovny také zubní plomby z kapslového amalgámu. To ročně stojí pojišťovny 2,3 miliardy korun.

Ušetří také statisíce lidí, kteří potřebují některé zdravotnické pomůcky. V roce 2018 začal platit nový zákon o zdravotnických prostředcích, díky kterému „zlevnily“ doplatky na inkontinenční pomůcky, různé inhalátory, prostředky na hojení ran, terapeutickou obuv nebo třeba vibrační sluchadla. I tato změna stojí pojišťovny několik miliard ročně (přesnou částku pojišťovny redakci neposkytly) a lidé tak ušetří.

Podle Pavla Vepřeka, konzultanta v oblasti zdravotnictví, neudělala ještě ani jedna z polistopadových vlád to, že by zákonem vymezila rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

„Vracení doplatků za léky jde proti logice zákona upravujícího jejich cenotvorbu a úhradu. Do našeho systému to vklouzlo za Tomáše Julínka jako snaha lidem regulační poplatky trochu ocukrovat a zároveň zlepšit ochranu sociálně nejslabších. Poplatky jsou minulostí, ale to, co mělo kompenzovat jejich dopad, si tu dále pěstujeme,“ poznamenává Vepřek.

Současný systém ale znevýhodňuje ve vztahu k bydlišti. Hůř jsou na tom pacienti z

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Jak Babiš změnil Česko

Sněmovní volby

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější