Historická neshoda. V Praze se před 21 lety pohnuly globální dějiny
Komentář Pavla Houdka: Z nenápadné konference bankéřů, finančníků a ekonomů, kde se měly domlouvat technické detaily volného obchodu, se v září roku 2000 najednou stalo místo, kde se doslova svedl ideový zápas o budoucnost světa.
„Jak odstraňování překážek pohybu kapitálu, tak přísná úsporná opatření jsou spojeny se zvyšující se nerovností příjmů a vyvolávají negativní zpětnou vazbu. Nárůst společenských nerovností může sám o sobě podkopat finanční růst, což je proces, který má neoliberální agenda údajně posilovat. V současnosti existují pádné důkazy, že nerovnosti ve společnosti mohou ve skutečnosti výrazně snížit jak úroveň, tak trvalost ekonomického růstu.“
Tyto dnes nijak kontroverzně znějící věty napsal Mezinárodní měnový fond v roce 2016 v eseji s názvem Neoliberalismus: přeceňovaný? Tehdy už bylo naprosto očividné, že globální ekonomická politika se musí změnit a neoliberalismus neplní, co slíbil.
Cesta k tomu, aby něco podobného zaznělo přímo z nejvyšších pater instituce, která globální ekonomickou politiku vytváří, ale byla dlouhá a složitá. A první kroky na ní začaly 26. září 2000 v Praze.
Nenápadná konference
Ten den v Kongresovém centru odstartovalo 55. výroční zasedání Skupiny Světové banky (SB) a Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Šlo o setkání dvaceti tisíc bankéřů, finančníků a ekonomů, kteří historicky poprvé zamířili do střední a východní Evropy, aby se zde domluvili na dokončení liberalizace světové ekonomiky.
Jsou to pouhé dvě dekády, ale zároveň svým způsobem platí, že