Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dvacet pět let bez NATO. Alternativní historie České republiky, která do Severoatlantické aliance nevstoupila

Prezidenti Ruska Putin a USA Clinton na japonském ostrově Okinawa v červenci 2000. Foto: kremlin.ru
Prezidenti Ruska Putin a USA Clinton na japonském ostrově Okinawa v červenci 2000. Foto: kremlin.ru

Rovnou si připomeňme, že NATO není žádná pacifistická všeobjímající konference. Je obrannou vojenskou organizací vytvořenou na ochranu před Ruskem (dříve Sovětským svazem). Platilo to tak od samého začátku za studené války a platí to i po ní. UPOZORNĚNÍ Z ROKU 2024: Řádky následující po krátkém úvodu jsou fikcí z roku 2019.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Rozšíření NATO do východní Evropy samozřejmě umožnila největší geopolitická katastrofa 20. století, jak nazval rozpad SSSR v letech 1989–1991 pozdější ruský prezident Vladimir Putin.

S odstupem dvaceti let je až symbolické, že právě rok českého vstupu do aliance, 1999, je zároveň rokem nástupu Vladimira Putina k moci v Rusku.

Bylo by možné, aby ČR (s Polskem a Maďarskem) do NATO vstoupila i za vlády prezidenta Putina? Po nějakou dobu ještě patrně ano.

V tu dobu, na přelomu tisíciletí, už byly v běhu přípravy na další rozšíření, a tak se dokonce ještě v pátém roce Putinovy vlády stalo to, co se za něj v budoucnu už opakovat nebude. Pod ochranu Severoatlantické aliance se dostaly nejen další země bývalého sovětského tábora, ale mezi nimi dokonce i tři ze zemí, které Sovětský svaz přímo obsadil – pobaltské Estonsko, Lotyšsko a Litva.

V 90. letech Zbigniew Brzeziński (poradce prezidenta Cartera pro národní bezpečnost 1977–81) s Henrym Kissingerem (ministr zahraničí za prezidentů Nixona a Forda 1973–77) varovali, že představa, že se Rusko po rozpadu kremelské říše dokáže demokratizovat, není vůbec jistá, a že fakt, že Moskva přišla o impérium, neznamená, že ztratila imperiální choutky.

Domnívali se, že se v budoucnu vrátí ke snaze ovládnout východní Evropu, a že je tedy nutné využít příležitosti a země zranitelné Ruskem začlenit do NATO. Brzeziński dokonce ještě v roce 1998 radil přijmout do Severoatlantické aliance Ukrajinu, protože bez ní „Rusko přestane být euroasijským impériem“.

Zbigniew Brzeziński coby rodilý Polák k Rusku neměl nikdy důvěru. Foto: ČTK

Jako prozřetelnější se ale nakonec ukázaly

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

20 let v NATO

NATO

Názor

Česko, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější